Agenda nedostatečně identifikovaných vlastníků v Pardubickém kraji

Počty nemovitostí a nedostatečně identifikovaných osob v rámci odloučených pracovišť Územního pracoviště Hradec Králové

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí

• ÚZSVM v Pardubicích obdržel žádost o pomoc při dohledání nedostatečně identifikovaných spoluvlastníků pozemků pod silnicí u Kameniček. U dvou spoluvlastníků byl jediný údaj z roku 1941: pan Antonín byl obecním tajemníkem v Kameničkách a pan Ladislav byl tamtéž poštovním úředníkem. Ve spolupráci s katastrem, Státním okresním archivem a centrální evidencí obyvatel Ministerstva vnitra se podařilo dohledat údaje o poštovním úředníku panu L. ÚZSVM pak podal u příslušného soudu podnět k zahájení dodatečného dědického řízení. Pátrání po druhém spoluvlastníkovi už nebylo úspěšné. Obecním tajemníkem v Kameničkách pan A. dle sdělení příslušných pracovníků nikdy nebyl, žádný další údaj se o něm nepodařilo dohledat. Druhá žádost se týkala zemědělského pozemku na Chrudimsku. Vlastnické právo pana Karla bylo zapsáno na základě smlouvy z roku 1940 a žadatelka se domnívala, že se jedná o majetek dědečka. Ve spolupráci s pracovníky katastrů a Městského úřadu v Berouně se podařilo dohledat, že pan Karel pracoval jako ředitel odborného učiliště v Berouně a zemřel tamtéž v roce 1978. Na základě zjištěných skutečností bylo zahájeno dodatečné dědické řízení a poté se vlastníkem pozemku stala vnučka.
• Obec Míčov-Sušice požádala ÚZSVM o pomoc při pátrání po spoluvlastníkovi obecního pozemku. Bez souhlasu všech majitelů okolních pozemků nemohla začít rekonstrukce přilehlého rodinného domu. Úřadu se podařilo dohledat vlastníka, pražského řeznického pomocníka, který pozemek získal roku 1932. V Praze také v roce 1999 zemřel. Poté mohlo dojít k opravě zápisu v katastru. Po následném projednání dodatečného dědictví se novými majiteli stali jeho dědicové a s nimi se následně vyřešil také administrativní problém s opravou sousedního domu.
• ÚZSVM dohledal původně nedostatečně identifikovaného vlastníka čtyř pozemků v bažantnici u obce Nová Sídla na Svitavsku. Původní majitelka se stala vlastnicí pozemků ještě jako nezletilá. Myslivecké sdružení mělo proto velký zájem o dohledání vlastníka pozemků, aby mohlo právně ošetřit užívací vztah. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Městským úřadem Choceň se ÚZSVM ve Svitavách podařilo vlastnici najít. Osmasedmdesátiletá paní se v průběhu minulých let provdala a v současné době žije v okrese Chomutov. Po doplnění údajů v katastru nemovitostí bude po 69 letech nedostatečně identifikovaný vlastník vyřešen. 
• Původní majitel spoluvlastnických podílů u osmi pozemků u obce Biskupice na Jevíčsku o výměře 32 145 m² zemřel roku 1950 v Jevíčku a zanechal závěť datovanou do roku 1943. Dědicům neznámého pobytu byl ustanoven opatrovník a na úřední desce byla zveřejněna vyhláška, aby se dědicové či jejich nástupci soudu přihlásili. Protože tak nikdo neučinil, spoluvlastnické podíly na pozemcích připadly státu jako odúmrť.
• ÚZSVM ve Svitavách se podařilo dohledat po 89 letech spoluvlastníka takřka 9 000 m² pozemků v obci Dolní Újezd. Tím byl chalupník v Dolním Újezdě, který podíly koupil v roce 1921. Současně spoluvlastnil i tři pozemky zastavěné zemědělskými stavbami v areálu zemědělského družstva Dolní Újezd. ÚZSVM se díky spolupráci se Státním oblastním archivem v Zámrsku a s obcí Dolní Újezd podařilo dohledat informace, na jejichž základě bylo možné podat podnět k zahájení dodatečného dědického řízení. Soudem stanovený notář v současné době pátrá po dědicích. Pokud nebudou nalezeni, připadne celý majetek státu.
• Vlastnictví pozemků o výměře 9 630 m² u Osíku nedaleko Litomyšle prošetřil ÚZSVM ve Svitavách. Ve spolupráci s katastrem a matrikou se podařilo dohledat listiny, na jejichž základě podal ÚZSVM podnět k dodatečnému projednání dědictví po majiteli zesnulém v roce 1984. Na jeho základě připadly pozemky státu jako odúmrť.
• ÚZSVM v Pardubicích byl osloven soukromou osobou s žádostí o zahájení šetření nedostatečně identifikované majitelky pozemků o výměře 103 m² u jezera Oplatil u Stéblové. Žadatel při sestavování rodokmenu zjistil, že by se mohlo jednat o jeho příbuznou. Vlastnické právo bylo pro paní Annu zapsáno na základě listiny z roku 1931. Ve spolupráci s katastrem se podařilo dohledat, že původní majitelka zemřela v roce 1939 a dědit po ní měla její jediná dcera Anna. ÚZSVM podal podnět k zahájení dodatečného dědického řízení a v současné době se čeká na jeho dokončení.
• Na pardubický ÚZSVM se obrátila žena s žádostí o pomoc při dohledání spoluvlastníka pozemku s rozlohou 3 150 m² na Chrudimsku. Domnívala se, že by se mohlo jednat o majetek jejího zemřelého otce. Pozemek byl v katastru uveden jako vlastnictví tří spolumajitelů. Dva z nich, bratři Ladislav a Miroslav, majetek zdědili v roce 1938 a byli nedostatečně identifikovaní. Ve spolupráci s žadatelkou, několika katastrálními úřady a s Městskými úřady Velký Šenov a Mikulášovice se podařilo chybějící údaje dohledat. Miroslav zemřel v roce 1984, Ladislav v roce 1988. Po identifikování obou mužů, z nichž jeden byl skutečně otec žadatelky, proběhlo dodatečné dědické řízení. ÚZSVM ještě prověřil, zda i druhý z bratrů nemohl mít dědice. Toho se podařilo nalézt a vlastníkem podílu na pozemku se stal také syn druhého z bratrů. Ten následně prodal svůj podíl poslednímu spoluvlastníkovi.
• Ženě z Chrudimska chodily do schránky nabídky na odkup 2,3 hektaru pozemků, evidovaných na její adrese, se kterými však neměla nic společného. Aby se nevyžádané pošty zbavila, požádala o pomoc pardubický ÚZSVM. Pět pozemků o rozloze 23 092 m² bylo v katastru evidováno na nedostatečně identifikovaného vlastníka, nicméně v katastru byla uvedena trvalá adresa. Společnosti vykupující pozemky na ni proto posílaly své nabídky. Původní majitelka pozemků byla do katastru zapsána na základě přídělových listin z let 1933 a 1936. ÚZSVM se ve spolupráci s katastrem a centrální evidencí obyvatel podařilo dohledat, že jde o paní Marii, zesnulou v roce 1960. Poté byl podán návrh na zahájení dodatečného dědického řízení, na jehož dokončení se v současné době čeká.