Čtvrtek, 25. dubna 2019

ÚZSVM vyřešil už více než 27 tisíc nemovitostí s nejasným vlastníkem

03.04.2019 |
ÚZSVM vyřešil už více než 27 tisíc nemovitostí s nejasným vlastníkem
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) do konce února roku 2019 prošetřil již 27 423 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky. Oproti konci roku 2014 jde o nárůst o 527 %. V katastru nemovitostí je stále přes 190 tisíc nemovitostí s nejasným vlastníkem.
​„Jsem ráda, že se ÚZSVM dlouhodobě daří dělat pořádek v katastru nemovitostí od nesprávně zapsaných údajů o vlastnících nemovitostí. Svou činností pomáhá nejen obcím a krajům, kterým tento majetek způsoboval problémy s budováním infrastruktury, ale také občanům, kterým pomáhá dohledat majetek, o kterém dlouhé roky neměli žádné tušení,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
 
„V řešení problémů s nemovitostmi s nesprávně zapsaným vlastníkem jsme opět výrazně pokročili. Ke konci února letošního roku jsme dokázali vyřešit téměř šestkrát více nemovitostí a zároveň zahájit čtyřnásobně více šetření než ke konci roku 2014. Doporučuji všem, aby se podívali na naše webové stránky, zda jejich předci či oni sami nejsou majitelé nemovitostí,“ dodala generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.
V katastru nemovitostí bylo k 1. únoru 2019 evidováno celkem 400 210 položek, které neměly dostatečně identifikovaného nebo neznámého vlastníka. Jeden vlastník může vlastnit několik různých nemovitostí a jednu nemovitost může spoluvlastnit více vlastníků. Reálně se tak jedná o 190 819 nemovitostí, z toho je 184 866 pozemků a 5 953 staveb. Nejvíce takových nemovitostí je v příhraničních oblastech Jihomoravského a Zlínského kraje, dále ve středních Čechách, části Královéhradeckého kraje a na Olomoucku.
Udržovat správný zápis v katastru nemovitostí má ze zákona povinnost každý vlastník nemovitosti. ÚZSVM také průběžně provádí vlastní šetření, přičemž se zaměřuje na nemovitosti, které obcím a krajům brání v jejich rozvoji, například při budování infrastruktury. Ke konci února 2019 ÚZSVM zahájil šetření u 54 327 položek zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky, z toho již prošetřil 27 423 nemovitostí. Nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení (téměř 58 % případů). U druhého nejvyššího počtu případů se prokáže, že prošetřovaná nemovitost je ve vlastnictví České republiky (11 % případů). V osmi procentech případů se vlastník k majetku přihlásil sám.
Způsob prošetření položek nedostatečně identifikovaného vlastníka_nov2.jpg

*Poznámka:
Vlastník se přihlásil sám – právoplatný vlastník sám shromáždil potřebné dokumenty a předložil je katastrálnímu úřadu.
Jiný – například se jedná o neexistující budovu stále vedenou v katastru nemovitostí, chybný zápis v katastru nemovitostí, vlastníka nalezl sám katastrální úřad nebo v registrech ani archivech nebyly dohledány žádné relevantní listiny

K úspěšným příkladům vyřešených nemovitostí s nejasným vlastníkem patří:
  • Díky ÚZSVM získali příbuzní po své „prapratetě“ z Vodrant u Čáslavi nečekané dědictví. Jednalo se o zemědělské pozemky o výměře více než 5 hektarů, které vlastnila žena narozená v roce 1888. Po její smrti zůstaly pozemky nadále evidované v jejím vlastnictví, avšak byly obhospodařovány tehdejším JZD a na části jednoho pozemku bylo dokonce vybudováno rozšíření areálu živočišné výroby. Pozemky následně dědici prodali zemědělské společnosti za 1,5 milionu korun.
  • ÚZSVM vyřešil nedostatečně identifikované vlastníky jedenácti pozemků o celkové výměře cca 22 tisíc m2, které zasahují pod vodní plochu Jarohněvického rybníka v katastrálním území Dubňany na Hodonínsku. Původním nabývacím titulem pro šetřené vlastníky byla přídělová listina z roku 1927, přičemž se jednalo o příděl z majetku Československého státu, který jej nabyl podle mírových smluv Československému státu z velkostatku Hodonín – Pavlovice.  Jelikož ani jeden z vlastníků již nežil, podal ÚZSVM podnět k zahájení řízení o pozůstalosti.
  • ÚZSVM vyřešil případ pozemku v Běstovicích, který byl zapsán na dva nedostatečně identifikované vlastníky. Obec Běstovice plánuje na pozemku vybudovat cyklostezku. Na ÚZSVM se obrátila obec Běstovice se žádostí o prošetření dvou pozemků, které byly vedeny na nedostatečně identifikované vlastníky. Jednalo se o sestry, které majetek zdědily po matce v roce 1935. Obec požádala o prošetření tohoto pozemku, neboť na něm plánuje vybudovat cyklostezku.
  • ÚZSVM také dohledal vlastníka dvou lesních pozemků o výměře 61 807 m2 v Bělé u Turnova a v Turnově zasažených kůrovcem. ÚZSVM dohledal všechny potřebné údaje o vlastníkovi a získal jeho úmrtní list a následně požádal Obvodní soud pro Prahu 7 o dodatečné projednání dědictví.
  • V Újezdu u Brna byly díky ÚZSVM po 64 letech vyřešeny spoluvlastnické podíly k pozemkům o výměře 9 895 m2. Jednalo se o dodatečně objevený majetek, který nebyl v původním dědickém řízení projednán a ÚZSVM v tomto případě dohledal potenciálního dědice. Překvapená nabyvatelka poslala ÚZSVM děkovný dopis.

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Většina zápisů tohoto druhu v katastru nemovitostí pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec. Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem, a tento majetek přejde na stát.

Aktuální seznam nedostatečně identifikovaných vlastníků je zveřejněn na webových stránkách ÚZSVM společně s často kladenými dotazy k této problematice na adrese www.uzsvm.cz/niv. Další informace naleznete také v informačním materiálu Nedostatečně identifikovaní vlastníci.