Pondělí, 16. září 2019

ÚZSVM bezúplatně převedl pozemek v zámeckém parku

22.03.2010
ÚZSVM bezúplatně převedl pozemek v zámeckém parku
ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště Kroměříž (Územní pracoviště Brno), bezúplatně převedl do vlastnictví obce Kvasice pozemkovou parcelu o celkové výměře 17.795 m˛, která se nachází v katastrálním území Kvasice.

ÚZSVM, odbor Odloučené pracoviště Kroměříž (Územní pracoviště Brno), bezúplatně převedl do vlastnictví obce Kvasice pozemkovou parcelu o celkové výměře 17.795 m˛, která se nachází v katastrálním území Kvasice.



Převedený pozemek je součástí tzv. Zámeckého parku, kulturní památky, která je jako soubor (spolu s budovou zámku, Ústavu sociální péče) zapsána ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.



Po skončení obnovy zámeckého parku bude místo sloužit pro kulturní vyžití a jako odpočinková zóna pro obyvatele obce, obyvatele ústavu sociální péče i dalším návštěvníkům obce.



ÚZSVM převedl nemovitost v souladu s veřejným zájmem. Účetní hodnota převedené pozemkové parcely je téměř 125 tisíc korun.



Pověst hovoří o vzniku Kvasic v době, kdy u nás sídlili Kvádové, po nichž prý měly jméno. Tuto nepodloženou domněnku zapsal do svých rukopisných Annalecta Quasiciana farář Matouš Moritz, který v Kvasicích působil v letech 1744 “ 1782. Historicky jsou však Kvasice doloženy v roce 1248, kdy je vlastnil Ondřej z Kvasic a v roce 1269 Milota z Kvasic, oba z rodu Benešoviců, kteří majetek drželi téměř 200 let a jejichž erb (zavinutá střela) obec užívala ve svém znaku.
V roce 1434 předala tvrz s panstvím Anna z Benešova Janu Kuželovi ze eravic. Od té doby vlastnili tvrz Kuželové a od roce 1511 Šternberkové. Po požáru v roce 1514 byla chátrající tvrz znovu upravena a její opevnění rozšířeno, takže byla nazývána i hradem. Byla to vodní pevnost chráněná z východní strany řekou z rybníků pod bažantnicí. V 80. letech 16. století přebudoval tvrz Havel Kurovský z Vrchlabí v renesanční zámek s arkádami, otevřenými do dvora. Rottalové, kteří získali Kvasice v roce 1635, měli své sídlo v Napajedlech, respektive v Holešově, takže zámek byl v 17. století jen střediskem patrimoniální správy.

Jan z Rottalu zastával v pobělohorském období řadu významných funkcí; byl nejvyšším moravským zemským sudím, moravským zemským hejtmanem, působil jako zplnomocněný královský komisař v Uhrách a v Sedmihradsku. Rottalové drželi kvasické panství až do roku 1746.

V 19. století prošel zámek rozsáhlými stavebními úpravami v klasicistním stylu a získal dnešní podobu. V roce 1820 byly strženy předhradní budovy a zbytky příkopů i s rybníčkem byly zasypány. O 20 let později byla přestavěna vlastní zámecká budova a zazděny arkády. Hlavním portálem se vcházelo po honosném schodišti do prvního poschodí a do sálů se štukovou výzdobou. Při zámku byla zřízena knihovna, kolem budovy anglický park. V polovině 19. století získali zámek Thun-Hohensteinové, kteří jej vlastnili až do roku 1945.