Středa, 23. října 2019

Odúmrť: stát přichází o milióny. Konečně se dostává i na bratrance a sestřenice

12.06.2015
Praha (Právo) - Příjmy do státní pokladny z dědictví po lidech, kteří po sobě nezanechali žádné dědice ani závěť, se loni snížily o téměř 120 miliónů korun. Je to důsledek nového občanského zákoníku (NOZ), který konečně výrazně rozšířil okruh lidí, kteří mohou dědit.
Odúmrť je majetek po lidech, kteří zemřeli, ale nezanechali po sobě žádné přímé dědice nebo závěť. Po takových lidech tak dědí stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Loni na dědictvích stát získal 240 miliónů korun, o rok dříve 360 miliónů. „V novém občanském zákoníku, který vstoupil v platnost v roce 2014, je však podstatně rozšířen okruh osob, které se mohou stát dědici. Dědicem se tak může nově stát i prarodič rodiče (praprarodič, pozn. red.) nebo bratranec či sestřenice zemřelého,“ popsala právnička Lucie Široká.
 
Tato skutečnost výrazně změnila množství majetku, který stát po lidech zdědil. „U majetku z odúmrtí lze celkově pozorovat viditelný pokles jak v počtu, tak i hodnotách majetkových položek. V počtech položek klesl majetek ze zhruba 22,5 tisíce na 14,5 tisíce majetkových položek a v hodnotách pak z 360 miliónů korun na 243 miliónů,“ uvedla ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. Ředitelka úřadu také poznamenala, že počet odúmrtí bude nadále klesat, neboť doposud byl jejich propad vynahrazován dobíhajícími dědickými řízeními po osobách, které zemřely ještě předtím, než NOZ začal platit, tedy před rokem 2014.
 
Nejvyšší příjmy z Prahy
 
Příjmy státu z dědictví se budou dále zmenšovat, stát bude nabývat zejména majetek z téměř bezcenných nebo předlužených dědictví, jejichž počet se stabilně pohybuje mezi 340 až 480 případy ročně. Ty ovšem do státního rozpočtu nové peníze nepřinesou. Naopak o dědictví s vyšší hodnotou se široká skupina dědiců rozhodně přihlásí. Částky takto získané přitom nejsou zanedbatelné – za roky 2012 až 2014 to byla téměř miliarda a odúmrti tvořily 25 procent všech příjmů ÚZSVM. Největší příjmy měl stát z odúmrtí v Praze, kde díky nim získal za poslední tři roky více než 300 miliónů korun. Úměru mezi počtem obyvatel a odúmrtími ale kraje rozhodně nevykazují.
 
Například Moravskoslezský kraj, který by měl být podle počtu obyvatel na třetím místě, zaujímá až desátou příčku s 29 milióny korun. Naproti tomu druhý nejmenší Liberecký kraj obsadil sedmou příčku s více než 34 milióny korun, zatímco v podobně velkém Karlovarském kraji je jich pouze 13 miliónů za stejné období. Stát v rámci odúmrti dostává nejenom nemovitý, ale také movitý majetek po zemřelých. Ten je většinou bezcenný, proto je tak mnohdy dražší jeho likvidace. „ÚZSVM eviduje přímé náklady na likvidaci nepotřebného majetku z odúmrtí, který tvoří bezcenné movité věci, vyklízení bytů a domů atp., v průměrné výši 3,5 miliónu korun ročně,“ doplnil mluvčí ÚZSVM Pavel Hortig.