Pátek, 20. září 2019

ižkův památník chce husitská církev

30.04.2010
Bez garance peněz na jeho provoz o něj nestojí například ministerstvo kultury. Kvůli finanční otázce jej nechtějí ani Borovany.

Památník Jana ižky v Trocnově na Českobudějovicku zahajuje zítra jubilejní padesátou sezonu. Návštěvníci si tam mohou po zimní přestávce poprvé prohlédnout muzeum husitského hnutí a odpoledne strávit v přírodním amfiteátru s nejstarší jihočeskou dechovkou Babouci.
Ačkoli na výletníky v oblíbeném rozlehlém relaxačním areálu žádná změna nečeká, během příštích měsíců zřejmě změní tato národní kulturní památka majitele. A ten má přinést do nynějšího zastaralého ospalého režimu nový program a využití kulturního dědictví.

Pro nás je to nepotřebný majetek, náš úřad není ten, kdo by měl spravovat takový areál. Nyní o něj projevila zájem Církev československá husitská, její projekt projednáme příští týden na ústředí, uvedl Zdeněk Prokopec, ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových České Budějovice.
Stát převzal památník od bývalého okresního úřadu, který se snažil před svým zánikem v roce 2002 zbavit rozsáhlý areál statusu národní kulturní památky. Nakonec to však neprošlo a okresní úřad naopak investoval do ižkova rodiště před deseti lety asi 800 tisíc korun. Jenže provoz areálu je ztrátový, a proto se ho chce stát zbavit.
Úřad ho nabízel ministerstvu kultury, památkovému ústavu a muzeu husitského hnutí, ale žádná z institucí ho nechtěla bez garance peněz na provoz celého areálu. Kvůli finanční otázce ho zatím odmítlo převzít i město Borovany a opatrný přístup zaujal také Jihočeský kraj.



Myslíme si, že trocnovský památník by měli spravovat buď památkáři, nebo táborské muzeum husitského hnutí. Kraj přichází v úvahu až jako jeho poslední záchrana, řekl krajský radní pro památkovou péči František Štangl.

Jenže muzeum i památkáři trvají na tom, že rozsáhlou národní kulturní památku bez dotací neuživí, natož aby se postarali o její rozvoj.
Nemáme na provoz památek ani korunu, vše si musíme vydělat na vstupném a pronájmech. Také u platů pro personál jsme na hraně toho, co jsme schopni zvládat, konstatoval šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec. Zdůraznil, že pokud by se měli památkáři starat o Trocnov, museli by k tomu dostat odpovídající sumu na provoz areálu a dva až tři lidi pro jeho správu.

Jenže nyní do kolotoče jednání o ožehavém dědictví zasáhla církev. ádá stát o bezplatný převod patnáctihektarového areálu v účetní hodnotě sedm milionů korun.

Máme pro trocnovský památník připravený atraktivní projekt, díky němuž se lidé dovědí nejen o ižkovi, ale také o české reformaci. O tom, jak je důležitá pro naši kulturu, jak je aktuální pro českou společnost, potvrdil Jiří Vaníček z Církve československé husitské.

Představitelé církve chtějí do tohoto projektu zahrnout i Sudoměř na Strakonicku a Husův rodný dům vHusinci na Prachaticku, který se chystají převzít do nájmu.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola však není převodu významné památky církvi nakloněn. Kladu si otázku, zda církev skutečně ví, do čeho se pouští. Nerad bych se časem dočkal, že Trocnov získá, areál bude chátrat a pak bude chtít peníze od státu, aby ho mohla zachránit, nastínil.



FAKTA

Trocnovský památník Jan ižka (asi 1360 - 1424) se podle legendy narodil v Trocnově. Památník je uprostřed lesů asi 15 km jihovýchodně od Č. Budějovic. Byl vybudován v roce 1960, v roce 1978 byl vyhlášen národní kulturní památkou. Je v něm 13 metrů vysoký kamenný pomník husitského hejtmana od sochaře Josefa Malejovského, muzeum a ižkův kámen.