Pátek, 20. září 2019

Česko na vstup do Schengenu ještě není připraveno

11.04.2005

HRANICE MEZI ZEMĚMI UNIE


Brno/Praha, 11. 4. 2005



Kontroly na hranicích Česka s okolními zeměmi zmizí v říjnu roku 2007. To je totiž podle nejnovějšího rozhodnutí Evropské komise termín, kdy se země zapojí do takzvaného schengenského systému, který mezi státy Evropské unie ruší vnitřní hranice a s tím související kontroly na hraničních přechodech.


Ř˜íjen 2007 tak má být definitivní termín, který dostanou ke schválení zástupci jednotlivých členských zemí unie. Původně existovaly dvě varianty - optimistická hovořila o vstupu nových zemí do systému koncem roku 2006, pesimistická počítala s ukončením kontrol na hranicích až v roce 2010. Česko, ale i další země, které do unie vstoupily loni v květnu, budou muset prokázat, že jsou na uplatňování schengenských dohod připraveny.


Chybí informační systém


Státy totiž musí mít účinný systém střežení hranic, navíc musí být napojeny na Schengenský informační systém (SIS 2), který umožňuje okamžitou výměnu informací mezi jednotlivými členskými zeměmi unie, například o kradených autech, odmítnutých žadatelích o azyl nebo falešných bankovkách. Zavádění systému, který má dovolit napojení nových členských zemí, se ale zpozdilo. Místopředseda Evropské komise Franco Frattini podle agentury ČTK uvedl, že nejlépe jsou na vstup do schengenského systému připraveny německo - polská a slovensko - rakouská hranice.


Česko ale nemůže kvůli tomu, že nemá žádné hranice s nečlenskou zemí EU unie, počítat s výraznou finanční pomocí Evropské komise. Unie sice chce v souvislosti se zaváděním systému utratit 960 miliónů eur, peníze ale půjdou především na ochranu vnějších hranic unie v Polsku, Maďarsku, Slovensku a v pobaltských zemích. Pomoci při dílčích krocích mohou peníze z evropských fondů.


Vstup do schengenského systému znamená například stamiliónové investice do mezinárodních letišť v Brně, Ostravě a Karlových Varech. Na letištích musí totiž být zóny pro občany zemí EU a zvláštní zóna pro ostatní cestující, jinak by přišla o mezinárodní status. Jihomoravský kraj, který vlastní letiště v Brně, chce do konce příštího roku vybudovat nový odbavovací terminál za sto osmdesát miliónů korun, z toho padesát miliónů už získal z evropských fondů. "Zbylé peníze vyřešíme úvěrem," uvedl zástupce jihomoravského hejtmana Milan Venclík. Novou odbavovací halu bude stavět i letiště v Mošnově u Ostravy.


Hledá se využití budov


Nové využití se hledá i pro většinu budov a pozemků na hranicích, které sloužily celníkům a nyní jejich část obsadila pohraniční a cizinecká policie. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových už oznámil, že chce prostory na hranicích pronajímat a později také prodávat. "Dokážeme si na těchto místech představit směnárny, občerstvení, čerpací stanice nebo turistická centra s ubytováním," uvedl již dříve Jan Kasnar z úřadu. O budovy na hranicích už projevily zájem příhraniční obce.


Vstup do schengenského systému bude mít vliv také na jednání o nové mezistátní česko-slovenské smlouvě o režimu na společné hranici uzavřené po rozpadu federace. Nová smlouva, která měla už od loňského května zavést na společné hranici přísnější režim pro přecházení z jednoho státu do druhého, leží už od února 2004 v obou komorách parlamentu. Podle části politiků z Česka a většiny ze Slovenska totiž není s ohledem na vstup do Schenegenu potřebné režim na společné hranici zostřovat.


Z toho, že ze státních hranic odejde pohraniční a cizinecká policie, mají strach někteří starostové obcí v česko-německém příhraničí. Například na Liberecku se obávají, že po odchodu policistů se zvýší kriminalita.


Schengenská dohoda byla podepsána v květnu 1985 nedaleko lucemburské vesnice Schengen. Platit začala deset let poté. V současnosti se týká tři sta dvaceti miliónů Evropanů. Dohody umožňují v zúčastněných zemích volný pohyb osob bez celních a pasových kontrol na vnitřních hranicích EU. Schengenský prostor je ohraničený pouze vnějšími hranicemi.