Středa, 17. července 2019

Hektary půdy ve Vidnavě už nejsou „zemí nikoho“

28.05.2013
Vidnava (Mladá fronta DNES) - Vidnavě na Jesenicku už nebudou bránit v rozvoji nejasné vlastnické vztahy k půdě v její severní části u hranic s Polskem. Bezmála sedm desítek hektarů pozemků, ke kterým úřady nenašly polské majitele, teď připadly státu.
​Prvním městem, které přestane trpět na následky administrativního narovnání česko-polské hranice v roce 1958 na severu kraje, je Vidnava na Jesenicku. Lidem i obci konečně přestanou komplikovat život nejasné vlastnické vztahy na území dříve označovaném jako „země nikoho“, kdy dosud neměly desítky hektarů pozemků v katastru Vidnavy své majitele. Město tak vlastně zčásti fakticky leželo na polském území a to mu bránilo v rozvoji. Teď se to změní. Českým úřadům se ve spolupráci s polskými institucemi nepodařilo vypátrat možné polské majitele těchto parcel, takže pozemky připadly státu.
 
„Na listu vlastnictví už není uveden jako majitel neznámý vlastník, ale český stát. Ve Vidnavě jde o necelých 70 hektarů,“ řekl ředitel krajské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Karol Siwek. Jedná se o lesy, ornou půdu, zahrádky i obytnou zástavbu. Lesní půda se převede na Lesy ČR, o pozemky pod stavbami či cestami si mohou žádat radnice a jednotliví majitelé, kteří tak mohou své stavby legalizovat.
 
Úřadům se tak po letech podařilo vyřešit alespoň část problematické hranice. „Ve spolupráci s polskými institucemi jsme se pokoušeli vypátrat polské majitele. Ani v Polsku ale nebyli žádní v evidenci,“ vysvětlil Siwek. Pozemky tak na základě dohody připadly České republice. „Lidé, firmy a město je nyní mohou užívat bez obav z případných restitučních nároků,“ potvrdil Siwek. Podle něj jde o půdu, která byla po poválečném odsunu německého obyvatelstva zestátněna.
 
„Pro nás je to nesmírně důležité. Požádáme například o převod pozemku, na kterém leží školní hřiště, které jsme nemohli zrekonstruovat. Dokud totiž není prokazatelně na našem pozemku, nemáme šanci na dotace,“ popsala starostka Vidnavy Eva Pavličíková. Podle ní je nabytí pozemků pro město důležité také kvůli přístupové komunikaci a kanalizaci. Jakékoli opravy totiž byly protizákonné, i když je město párkrát stejně muselo dělat. Podobně je pro Vidnavu důležitý také pozemek pod a okolo obecní bytovky. „Přece jen se nám nyní bude lépe dýchat. Právní nejistota pro nás byla velmi nepříjemná,“ řekla Pavličíková.
 
Problémy způsobilo administrativní narovnání česko-polské hranice v roce 1958. Tehdejší Československá socialistická republika získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko si však ukrojilo z českých pozemků jen 837 hektarů. A právě ve Vidnavě leží nejvíc „polských“ pozemků ze všech obcí na českopolské hranici.
 
Převod pozemků na Českou republiku ve Vidnavě neznamená, že se snížil český územní dluh vůči Polsku. Jednání o jeho nápravě dál pokračují a Česká republika v rámci česko-polského majetkového vyrovnání dál hledá pozemky, které by mohla Polsku předat. Zatím se to ani po 20 letech vyjednávání a hledání nedaří.
 
***
 
FAKTA Česko-polské územní vyrovnání Za problémy, které se táhnou už přes dvacet let, stojí administrativní narovnání česko-polské hranice v roce 1958. Tehdejší Československá socialistická republika získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko si však ukrojilo jen 837 hektarů české půdy. Územní dluh tak činí 368 hektarů. A právě ve Vidnavě na Jesenicku leží nejvíc „polských“ pozemků ze všech obcí na česko-polské hranici. Poté, co se úřadům nepodařilo vypátrat majitele, připadnou státu.