Sobota, 20. července 2019

Pohne se jednání o „zemi nikoho“? Obce cítí šanci

25.01.2013
Olomouc (Mladá fronta DNES) - Vidnava a další obce u česko-polské hranice mají naději, že se jednání o „zemi nikoho“, která jim léta komplikuje život, konečně posune. Sporné pozemky dostal do správy úřad a pustil se do pátrání. Obce tak získaly partnera pro vyjednávání.
Je v nedohlednu. Tato věta o vyrovnání českopolského územního dluhu dál platí, přitom je to už přes dvacet let, co země na obou stranách hranice začaly o takzvaném „území nikoho“ jednat. A dosud se nehnuly z místa. Tamním obcím a jejich obyvatelům však nyní přece jen svitla naděje, polské pozemky na českém území dostal do správy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. I když samotné narovnání neřeší, obce v blízkosti hranice alespoň získaly partnera pro vyjednávání.
            Problémy způsobilo administrativní narovnání česko-polské hranice v roce 1958. Tehdejší Československá socialistická republika získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko si však ukrojilo z českých pozemků jen 837 hektarů.
            „Pro nás je to nesmírně důležité. Teprve teď máme partnera pro vyjednání. Do této chvíle vlastně nebylo s kým jednat,“ pochvaluje si starostka Vidnavy Eva Pavličíková. Vidnava je přitom obcí, kterou česko-polské územní narovnání postihlo nejvíc. Zhruba pětina obce včetně řady domů leží v takzvané „zemi nikoho“, polští majitelé pozemků jsou často nedohledatelní. Obec například dosud nemohla nic udělat s hřištěm, které chce roky zmodernizovat. Jakákoli oprava kanalizace či komunikace by byla protizákonná, protože na polském území na ni nikdo nedal povolení. „Přece jen se nám nyní bude lépe dýchat. Věřím, že úřad může vše urychlit a my budeme moci získat konečně dotaci na modernizaci hřiště, aby splňovalo současné požadavky,“ věří Pavličíková. Ředitel ostravské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Karol Siwek potvrdil, že má nyní půdu v „zemi nikoho“ pod sebou. „Pozemky vedené na listu neznámého vlastníka byly přiděleny k nám,“ řekl. Ve spolupráci s polskou stranou tak nyní začalo velké pátrání po majitelích.
            „Všechno je na dlouhé lokte. Po 55 letech najít původního vlastníka, případně někoho, kdo je dědicem, jestli někdo takový vůbec existuje, je nesmírně složité. Tehdy pozemky přešly na naše území bez jakékoli dokumentace, takže se není čeho chytit,“ popsal Siwek.
            Pokud se přece jen podaří polské majitele vypátrat, měli by dostat náhradu. Pokud ovšem dojde k vyrovnání i na mezistátní úrovni. To zatím vázne na mrtvém bodě, stále se totiž nedaří najít vhodné pozemky.
 
Pohne se případ „země nikoho“?
Obce na Jesenicku vzhlížejí k úřadu, který nyní dostal do správy sporné pozemky u hranice. Na česko-polské územní vyrovnání doplatila i Vidnava, v „zemi nikoho“ leží pětina obce
 
Proces hledání pozemkové náhrady je zdlouhavý. S navrženými, byť státními pozemky musí totiž souhlasit obce a ty se jich nechtějí vzdát.
            „S těmi pozemky počítáme jako s rozvojovou zónou. Je to jediné místo, kam se obec může v případě potřeby rozšiřovat,“ uvedl například starosta Mikulovic Ivan Dost. Mikulovicím v minulých letech hrozilo, že přijdou právě o lukrativní rozvojové plochy.
            Podobně je to také v Moravskoslezském kraji. Pozemky vytipované například u Krnova tamní radnice rovněž odmítla vydat.
            „Ta plocha je poblíž prameniště, odkud bere město pitnou vodu, takže to území by mělo sloužit jako ochranná zóna a to by při převodu území do Polska nebylo možné zaručit,“ vysvětlila starostka Krnova Alena Krušinová. Naopak město navrhlo vydat Polsku několik tisíc metrů čtverečních u řeky Opavy.
            „Opava je hraniční řeka a k těm pozemkům je přístup jen přes vodu. Pro nás tak prakticky nemají význam,“ vysvětlila Krušinová. Zatím je však takových pro obě strany vhodných pozemků jen minimální množství.
Přitom vyřešení územního dluhu je vázáno právě na vyhledání a potvrzení vhodných pozemků podél česko-polských státních hranic, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo polských občanů, o rozloze 368 hektarů.
            „Přestože v uplynulých dvaceti letech hraniční komise projednávala přibližně tisíc hektarů pozemků, nebylo možné je využít,“ sdělil mluvčí ministerstva vnitra Břetislav Oliva. Podle něj to naráželo na zásadní námitky státní správy nebo samosprávy. Přes pozemky totiž často vedou nebo jsou plánovány pozemní komunikace, nacházejí se na nich zdroje pitné vody, technická zařízení nebo jsou pozemky vyhrazené pro bytovou zástavbu. Často mají také nevyjasněné vlastnické vztahy.
            „Koncem loňského roku byla o dané problematice informována vláda České republiky s tím, že jí byly předloženy k projednání další pozemky. V rámci Moravskoslezského kraje se jedná o pozemky v katastrálním území Hať, Starý Bohumín, Opavské Předměstí, Krásné Loučky, Studnice u Osoblahy, Osoblaha, Hlinka, Věřňovice a Nýdek o rozloze 24 hektarů. V rámci Jesenicka nebyly nyní žádné další nové pozemky vytipovány,“ popsal současnou situaci Oliva.
 
***
 
FAKTA Česko-polské územní vyrovnání Za problémy, které se táhnou už přes 20 let, stojí administrativní narovnání hranice v roce 1958. Tehdejší Československá socialistická republika získala 1 205 hektarů polské půdy, Polsko 837 hektarů české půdy. Územní dluh tak činí 368 hektarů.
 
Přece jen se nám nyní bude lépe dýchat. Věřím, že úřad může celou věc urychlit. »