Úterý, 26. května 2020

Seznam majetkových agend se neustále rozšiřuje

03.01.2013
Praha (Veřejná správa) - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Již deset let účinně brání právní a majetkové zájmy České republiky. O významu této instituce, výsledcích její činnosti a jejím dalším směřování hovoří její generální ředitel Miloslav Vaněk.

* Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo svěřeno již od jeho vzniku nabývání státního majetku a hospodaření s ním. O jaký majetek šlo?

 
            Jak již samotný název vypovídá, zastupujeme stát v právních sporech týkajících se majetku. Druhou důležitou oblastí, v níž působíme, je hospodaření s majetkem státu. Sem nespadá veškerý státní majetek, ale jen ten, který nespravují k tomu speciálně určené organizace, jako jsou v případě lesních pozemků Lesy České republiky nebo u zemědělských pozemků Pozemkový fond. Seznam položek nemovitého i movitého majetku státu se průběžně rozšiřuje například odúmrtěmi, o majetek propadlý státu v trestním řízení nebo propadlými soudními úschovami. Řadu majetku jsme dále získali i po zrušených okresních úřadech. V naší kompetenci je rovněž sledování plnění podmínek smluv o státním příspěvku na individuální bytovou výstavbu a majetek převzatý z Fondu dětí a mládeže. Aktivně se také v katastrech snažíme určit, kdo je majitelem nemovitostí, jejichž vlastníci jsou zde zapsáni nepřesně nebo zcela chybí. Zjišťujeme, že z velké části je jím stát.
 
* Jak se vyvíjelo postavení a úkoly úřadu po dobu jeho trvání?
 
            Úřad pro zastupování státu byl zřízen k 1. červenci 2002 zákonem č. 201/2000 Sb., jako takzvaná finanční prokuratura. Od počátku bylo tedy naším úkolem zastupovat stát před soudy, rozhodčími orgány a správními úřady. Krátce nato došlo k zániku okresních úřadů a náš úřad převzal velkou část jejich majetkových agend, které nepřešly na obce a krajské úřady. Mimo jiné šlo o 269 administrativních budov. Přes osm procent z nich jsme prodali ve výběrových řízeních, více jak čtvrtinu jsme bezúplatně převedli na obce, necelou čtvrtinu jsme pronajali a přes třetinu převedli na jiné státní instituce. Postupem času jsme získávali další kompetence - mimo jiné i rozhodovat o nabídkách z titulu předkupního práva státu, zastupování obcí na jejich žádost v zákonem stanovených případech, hospodařit s majetkem státu na silničních hraničních přechodech, spravovat zajištěný majetek trestně stíhaných osob nebo koordinovat činnost regionálních dislokačních komisí.
 
* Kde má úřad svá pracoviště a kolik má zaměstnanců?
 
            Úřad působí na území celé České republiky prostřednictvím svých územních pracovišť, které existují při sídle krajských soudů a v Praze. Ty se dále dělí na odbory odloučených pracovišť se sídlem v bývalých okresních městech. Na začátku své existence měl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových téměř 3 600 zaměstnanců. V současné době zde pracuje kolem 1850 zaměstnanců, tedy polovina původního počtu. Vyšší efektivity jsme dosáhli zvyšováním kvalifikace zaměstnanců a rozvojem informačních systémů.
 
* Jak byste majetek, s nímž úřad nyní hospodaří, charakterizoval? Jaká je jeho účetní a evidenční hodnota?
 
            Zákon o majetku státu ukládá úřadu vést majetek ve dvou odlišných evidencích: v operativní a účetní. Jen pro představu: na konci minulého roku úřad spravoval nemovitý, movitý a finanční majetek v účetní hodnotě 13,6 miliard korun. Z toho v účetní evidenci bylo více jak 257 tisíc položek v hodnotě 12,3 miliardy korun, v operativní evidenci jsme měli 38,9 tisíc položek v evidenční ceně 1,3 miliardy korun. Téměř polovinu z tohoto počtu tvoří movitý majetek. Zčásti je to kancelářské zařízení využívané pro vlastní činnost, ale i majetek v administrativních budovách, jenž bezúplatně na základě výpůjčky využívají jiné státní instituce, obce a kraje. Naší snahou je ale majetek dále realizovat, tedy ve shodě se zákonem o majetku státu ho úplatně nebo bezúplatně převádět na jiné subjekty. Konkrétně to znamená, že nepotřebuje-li ho úřad pro svou činnost, nabídne jej ostatním organizačním složkám státu a pokud ani ty o něj neprojeví zájem, může ho nabízet nestátním subjektům. Informace o všech výběrových řízeních na prodej nemovitého majetku zveřejňujeme na našich webových stránkách http://www.uzsvm. cz. Do státního rozpočtu jsme loni odvedli 921,5 milionů korun z prodeje více než 6 400 nemovitostí a přibližně 7,5 tisíce movitých věcí. Téměř 182 milionů korun dále vynesl státu pronájem nemovitostí. Spolu s ostatními příjmy ve výši přes 215 milionů korun jsme státní rozpočet v loňském roce posílili téměř 1,32 miliardami korun. Dalších 33 tisíc položek nemovitého majetku v odhadované tržní hodnotě asi 4,5 miliardy korun jsme převedli bezúplatně, a to především obcím a krajům. Obce díky tomu získaly zcela zdarma pozemky například v areálech škol, pod parky, sportovními hřišti nebo hřbitovy.
 
* Máte na starosti také specifické skupiny majetku. Můžete je čtenářům přiblížit?
 
            Mezi zvláštní druhy majetku náleží bezpochyby nemovité kulturní památky, jejichž náročná údržba představuje pro náš úřad velkou finanční zátěž. Jejich počet nicméně není příliš rozsáhlý, loni jich bylo devadesát jedna, navíc zhruba pětina jich přísluší mezi historický majetek církve. Do majetku státu, s nímž úřad hospodaří, dále patří i cenné papíry a majetkové účasti, které pochází většinou z odúmrtí. V majetkovém portfoliu se objevuje i majetek s různými ekologickými zátěžemi, majetek v režimu privatizace, majetek po bývalém Fondu dětí a mládeže a pozemky pod komunikacemi.
 
* Úřad mimo jiné řešil i příspěvky na individuální bytovou výstavbu, které stát poskytoval od 1. ledna 1986. Při dodržení smluvních podmínek měla finanční podpora nenávratný charakter. Při jejich porušení vznikala stavebníkovi povinnost příspěvek vrátit. Kdy tato agenda skončí? Kolik klientů příspěvek dostalo a kolik ho muselo vrátit?
 
            Tato agenda představuje přes sedmdesát tisíc smluv, na jejichž základě získali stavebníci státní příspěvky v celkové výši 5,3 miliardy korun. Ukončeno z nich je již sedmdesát šest procent, u jednadvaceti procent ještě neuplynuly jejich smluvní lhůty. Pohledávka vznikla u tří procent těchto smluv. Vzniklé pohledávky úřad důsledně vymáhá, přičemž v loňském roce jsme tak pro stát získali téměř devět milionů korun. S ohledem na různá znění podmínek při uzavírání smluv odhadujeme, že kontrola jejich plnění by mohla skončit v roce 2014. I po tomto termínu ale budeme řešit pohledávky z porušených smluv a jejich vymáhání.
 
* Na základě stavebního zákona je úřad od roku 2007 adresátem povinné nabídky pozemků ve vlastnictví fyzických a právnických osob k využití předkupního práva. Kolik pozemků takto převzal?
 
            Předkupní právo má úřad pouze u pozemků v územích určených územním nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejně prospěšné opatření. Úřad však není realizátorem žádné takto definované stavby či opatření a příslušnost hospodařit s předkupním právem vždy smlouvou či zápisem předává tomu subjektu, který projekt zajišťuje. Loni jsme obdrželi sedmadvacet nabídek na uplatnění předkupního práva k celkem 134 pozemkům a třem budovám. Ve většině případů jsme se tohoto předkupního práva vzdali.
 
* Co patří do vyjasňování vlastnictví? Jak se dohledávají původní vlastníci nemovitostí?
 
            Nemovitosti jsou v katastru nemovitostí často zapsány na neznámého vlastníka, tedy na listu vlastnictví č. 11000, nebo jde o vlastníka zapsaného v katastru jen příjmením a někdejším bydlištěm, tedy bez řádného identifikátoru. Objevují se také nemovitosti nezapsané na žádném listu vlastnictví. Jde o závažný problém, neboť počet podobných případů dosahuje v celé České republice několik stovek tisíc. Důvody jsou tak říkajíc historické a souvisí s obdobím let 1948 až 1989, kdy měl tehdejší vládnoucí režim zcela odlišnou představu o důležitosti přesné evidence vlastnických vztahů, než máme dnes. „Neznámý vlastník" je nejen velkou překážkou pro nakládání s nemovitostmi, ale i pro správní řízení týkající se třeba sousedních pozemků. Dohledávání a identifikace vlastníků je proto stálou, a musím zdůraznit, že velmi časově náročnou, součástí činnosti našich pracovníků z regionálních pracovišť. Ti od roku 2006 již prověřili více než třicet tisíc nemovitostí. U více jak poloviny z nich se nám podařilo určit konkrétního vlastníka, jímž byl ve 48 procentech případů stát. Podobné lustrování katastru bude probíhat i v následujících letech a mělo by se týkat tisíců nemovitostí. Jak vyplývá z naší zkušenosti, podíl státu na těchto nemovitostech by měl být opět zhruba poloviční.
 
* Jak probíhají převody pozemků pod dálnicemi a silnicemi I., II., a III. třídy a také pod vodními plochami?
 
            Stálou agendou našeho úřadu je bezúplatný převod pozemků pod komunikacemi jejich vlastníkům. Těmi jsou v případě dálnic a silnic I. třídy Ředitelství silnic a dálnic, u silnic II. a III. třídy jsou to pak kraje. Setkáváme se ale s problémem, že nabyvatelé je odmítají převzít, i když jim to ukládá silniční zákon. I přes tyto překážky jsme v posledních několika letech převedli každoročně okolo tisíce pozemků pod komunikacemi. Poměrně početnou skupinou jsou i pozemky druhu vodní plocha. Jde většinou o pozemky pod drobnými vodními toky. Převody probíhaly především na Zemědělskou vodohospodářskou správu a na územně příslušná povodí. I v těchto případech nejsme s počtem převodů zcela spokojeni, i zde narážíme na nezájem ze strany nabyvatelů. V roce 2010 jsme například převedli téměř 2400 pozemků, loni to bylo jen necelých 1200. Vliv na tento nepříznivý vývoj mělo nicméně zrušení Zemědělské vodohospodářské správy.
 
* V oblasti správy administrativních budov státu došlo v tomto roce k významné změně vytvořením Centrálního registru administrativních budov (CRAB). Kdy začal fungovat, jaké výhody přináší a kdo je do něho zapojen?
 
            V České republice spravuje v současnosti svůj majetek přes 670 státních institucí. Přitom na vládní ani regionální úrovni neexistuje přesný a aktuální přehled o administrativních budovách v majetku státu, ani o umístění státních institucí v nestátních subjektech. Proto byl vybudován registr sjednocující evidenci budov, čímž se zajistí jejich maximální využití. Taková evidence bude podkladem pro efektivnější rozhodování regionálních dislokačních komisí, vládní dislokační komise a následně i vlády, protože systém umožní získat informace o skutečné ceně administrativních budov a prostor užívaných státem. Zabrání se tak neúčelnému vynakládání státních prostředků na pořizování nových budov a státnímu rozpočtu by registr měl přinést výrazné finanční úspory v řádu desítek milionů korun ročně. Na projektu spolupracovalo dvanáct státních institucí včetně osmi ministerstev. Do běžného provozu jsme CRAB spustili na konci října. V současné době se připravuje novela zákona o majetku České republiky, podle níž by měla být účast v registru pro státní instituce povinná. Prospěch z CRABu může mít i široká veřejnost. Jeho prostřednictvím se bude zveřejňovat nabídka nemovitého majetku státu určená k prodeji nebo pronájmu. Podnikatelé se zájmem o koupi budov nebo pronájem kanceláří tak nemusí prohledávat stránky jednotlivých úřadů, ale najdou vše na jediném místě.
 
* Jaké jsou další úkoly úřadu podle zákona? Jaká je jeho budoucnost v systému státní administrativy?
 
            Jak již bylo řečeno, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, kromě hospodaření s majetkem, právně zastupuje stát před soudy. Za desetiletí naší existence jsme vedli zhruba třicet tisíc právních jednání v soudních a dědických řízeních. Právní servis jsme poskytli i mnoha dalším státním institucím, a ušetřili tak státnímu rozpočtu nezanedbatelné prostředky. Například v loňském roce zastupoval úřad ostatní organizační složky státu asi v 700 případech. Celková suma, o níž v těchto sporech šlo, činila 10,3 miliardy korun, přičemž úřad byl úspěšný v částce 9,9 miliard korun. O budoucnost úřadu se rozhodně nebojím. Úřad se za uplynulých deset let etabloval jako respektovaná instituce, do jejíž kompetence stále přibývají nové úkoly. V blízké době by tak úřad, jakožto instituce specializovaná na majetek státu, mohl například nově přebírat nepotřebný majetek od jiných státních institucí. Toto řešení již obsahuje připravovaná novela zákona o majetku státu.