Pátek, 20. září 2019

Podvody s pozemky obírají lidi o miliony

31.01.2017
Praha (Lidové noviny) - Restituce měly alespoň zčásti napravit křivdy, které se udály za bývalého režimu. Jenže se ukazuje, že díky nim se k lukrativnímu majetku mnohdy dostávají spekulanti, kterých se původní záměr, totiž vrátit v minulosti zabrané pozemky či za ně dát náhradu, vůbec netýkal. Jedná se o byznys v řádech stovek milionů, možná i miliard korun. O tom, jak se dostat k pozemkům restituentů, vypovídá příběh Jiřího Kerlese. Případů s obdobným scénářem je přitom víc.
Před pěti lety podepsal tehdy osmdesátiletý restituent Jiří Kerles smlouvu se společností Borrador Invest. Zavázal se, že na ni převede po skončení soudních pří lukrativní pozemky, o které se soudil se Státním pozemkovým fondem. Kdyby tak neučinil, s​​​mlouva ho zavazuje k zaplacení vysoké pokuty. Celková kupní cena za všechny pozemky byla ve smlouvě vyčíslena na pět milionů korun. To je ale podstatně méně, než kolik je skutečná hodnota parcel.

Jak na přání LN sdělil Jiří Vesecký, specialista segmentu pozemků ve společnosti RE/MAX Commercial, cena parcel se dle hrubého odhadu pohybuje okolo částky 9,5 milionu korun. Pokud by se ale podařilo změnit jejich využití na stavební pozemky, mohla by vzrůst i na více než 143 milionů.

S jakým výsledkem skončí všechny soudní spory o zmíněné pozemky, se již nedozvíme. Jiří Kerles totiž nedávno zemřel. Stejně tak můžeme pouze spekulovat o tom, jaký měl být osud pozemků, kdyby je skutečně získala společnost Borrador Invest. LN k případu zaslaly dotazy Janu Šafrovi, členovi představenstva firmy. Zůstaly bez odpovědi.


Konkrétně jde o více než tisíc metrů čtverečních v Praze na Smíchově, o 9000 metrů čtverečních v Motole, přes 2,4 hektaru v Dolních Měcholupech, o více než 3,2 hektaru v Dolní Malé Úpě v Krkonoších, zhruba stejnou plochu ve Velké Úpě a o více než 17 hektarů v lyžařském středisku Špindlerův Mlýn. Restituent Jiří Kerles se u soudu domáhal vydání těchto pozemků jako náhrady za nevypořádané restituce.

Vněkterých případech soud ještě pravomocně nerozhodl, to se týká pozemků v Dolních Měcholupech v Praze a v krkonošských střediscích. Soud nicméně vydal předběžné opatření a vlastník, kterým je Státní pozemkový úřad, tak nemůže s parcelami nakládat.

V případě pozemků v Motole vyhověl soud Jiřímu Kerlesovi, v případě pozemků na Smíchově je v katastru nemovitostí jako vlastník stále zapsán Státní pozemkový úřad, jako jejich nabyvatel je však uveden Kerles.

Dědicové po Jiřím Kerlesovi se práva na puzůstalost vzdali a řízení tak přešlo na stát, konkrétně na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Podezřelá pohledávka

A právě na ten se obrátila společnost Borrador Invest, která po úřadu požaduje 2,25 milionu korun. Jde o smluvní pokutu vyplývající ze smlouvy o uzavření budoucích kupních smluv s Jiřím Kerlesem.

„ÚZSVM učinil a učiní všechny právní kroky k hájení zájmů České republiky,“ odpověděl LN tiskový mluvčí Radek Ležatka na dotazy, jak bude v dědickém řízení úřad postupovat a zda vyhoví požadavkům firmy Borrador Invest.

Společnost Borrador Invest má v obchodním rejstříku uveden jako předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Přes další firmy ji vlastní firma Benson & Benson, sídlící ve Velké Británii, menšinový podíl patří pražskému advokátovi Janu Šafrovi. Ten je zároveň členem představenstva firmy Borrador Invest.Jména aktérů popsaného příběhu se přitom nevyskytují v médiích poprvé. Zkraje září 2015 zveřejnilo Centrum nezávislé investigace (CNI) článek nazvaný Další restituční skandál? Pozemky z podezřelých transakcí končí v daňovém ráji. V něm autoři upozorňují na podezřelé obchody s parcelami. „Sledované pozemky (krom jednoho) jejich údajní restituenti prodali hluboce pod cenou prakticky obratem poté, co je od Pozemkového fondu získali. Často se jich zbavili ještě v týž den, kdy je získali,“ konstatuje se v článku.

Advokátní pavučina

Analytici CNI se zaměřili na devět parcel v Praze, které byly získány jako restituční náhrady za nestandardních okolností. Dle CNI přešlo devět pozemků do vlastnictví devíti na první pohled různých firem. Podle zjištění CNI mají ale všechny stejného vlastníka, a to advokáta Jana Šafru. V jednom případě se objevuje i společnost Borrador Invest, která získala pozemek v Nuslích od Jiřího Kerlese.CNI upozorňuje, že advokát Jan Šafra vede mimo jiné firmu zaměřenou na zakládání společností na klíč. „Existuje tak podezření, že firmy, jejichž prostřednictvím pozemky Šafra nakoupil, byly pouhé schránky založené pro skutečné vlastníky, kteří tak zůstali skryti,“ uvedli analytici.CNI poukazuje na to, že za devět pozemků zaplatily Šafrovy společnosti necelých 101 milionů korun, dle posudku, který si nechalo CNI vypracovat, ale jejich tržní cena dosahuje zhruba 700 milionů korun.Advokát Šafra část získaných pozemků dále prodal, a to jen s nepatrným ziskem. Kupujícím se dle CNI staly firmy, jejichž jednatelem je přítel lobbisty Miroslava Šloufa Milan 

Jedlička a jež vlastní kyperská společnost Yakinder Holdings Limited.Kdo je majitelem firmy, ale není zřejmé. Dle CNI to jsou lidé blízcí bývalému šéfovi Pozemkového fondu Petru Šťovíčkovi. Jedlička dříve působil s Petrem Šťovíčkem jako jednatel společnosti JEM 

Trading, kterou vlastnila advokátní kancelář KŠD Šťovíček (později KŠD Legal). Petr Šťovíček i Milan Jedlička na dotazy CNI týkající se jejich údajného propojení s firmou Yakinder Holdings Limited odmítli odpovědět.