Čtvrtek, 21. listopadu 2019

Stát získá přehled o svých administrativních budovách, doposud ho neměl

05.10.2012
Praha (parlamentnilisty.cz) - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových působí již deset let. Celou dobu chrání vlastnické zájmy České republiky v právních sporech i při přímé správě nemovitého i movitého majetku. Nyní se snaží přispět k efektivnějšímu využívání administrativních budov státu zřízením Centrálního registru administrativních budov. Jeho výhody vysvětloval generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech movitých, Ing. Miloslav Vaněk.
Co je to CRAB (Centrální registr administrativních budov) a jaké jsou důvody pro jeho vznik?
 
Je to zcela nový nástroj, který díky jednotné metodice poslouží k přesné evidenci administrativních objektů, včetně souvisejících funkčních celků v majetku státu. Z detailních dat, která bude obsahovat, půjde třeba zjistit, kolik úředníků je v budovách umístěno, jaké jsou ceny pronájmu a nájmu ve státních budovách, kolik je volných prostor a jaký je jejich například stavebně technický stav. Systém tak umožní maximální využití prostor státních budov, a tedy snížení nákladů na jejich provoz.
 
V České republice je aktuálně přes 670 státních institucí spravujících nemovitý majetek státu. Až na výjimky hospodaří s tímto majetkem na základě stejné legislativní úpravy. Přesto neexistují společná pravidla pro jeho evidenci a sledování informací o budovách. Podrobný přehled o administrativních budovách na celostátní ani regionální úrovni tu tedy chybí, a to chceme napravit.
 
Kolik administrativních budov stát vlastní a jaké jsou náklady na jejich provoz?
 
Z přibližně pět let starého dotazníkového šetření vyplynulo, že státní instituce využívají více než 4800 budov. Ročně stát za provoz a údržbu zaplatil více než 4,3 miliardy korun a na nájemném přes 684 miliard. Neexistuje však žádná přesná evidence o administrativních budovách, ani jejich nákladech na provoz.
 
Jaký užitek bude mít z CRABu stát a jednotlivé státní instituce?
 
Systém dovolí velmi rychlý a jednoduchý přístup k informacím o vlastnictví jednotlivých budov, o jejich přesných rozměrech, a to včetně plánů. Poskytne přehled o nákladech a příjmech spojených s jednotlivými budovami, dále přehled o tom, jaké státní i nestátní subjekty v nich sídlí a nakolik jsou jejich prostory využívané. CRAB tak umožní dosáhnout optimální obsazenosti těchto objektů a rozmístění zaměstnanců. To vše povede k minimalizaci neúčelného vynakládání finančních prostředků na pořizování nových budov a prostor.
 
Budou mít z CRABu nějaký užitek i obyčejní občané nebo podnikatelé?
 
Součástí CRABu je i portál, který je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část. Neveřejná je primárně určená státní sféře. Veřejná část portálu bude sloužit k  nabídkám nemovitého majetku k prodeji či možností pronájmů, kterou může využít široká veřejnost. Podnikatelé se zájmem o koupi budov nebo pronájem kanceláří tak opět nemusí prohledávat stránky jednotlivých úřadů, ale najdou vše na jednou webu.
 
Jaké jsou dosavadní náklady na vybudování registru a kdo je zaplatí?
 
Původní odhad na cenu projektu zněl na 269 milionů korun. Skutečná cena byla nicméně nižší - 255 milionů korun s DPH. 85 procent nákladů šlo nicméně ze strukturálních fondů EU, zbylých 15 procent z rozpočtu ÚZSVM.Je však třeba říci, že v porovnání se současnou správou státních administrativních budov by mělo dojít k výrazným finančním úsporám v řádu desítek milionů korun ročně.
 
Kritici by mohli namítnout, že většina dat obsažených v registru CRAB již existuje, i když nikoliv v jedné databázi. V čem tedy vidíte jeho přínos?
 
Projekt CRAB, podobně jako většina projektů eGovernmentu, staví právě na propojení dat a agend v gesci jednotlivých státních institucí. Právě sjednocení těchto agend - zvláště tedy majetkové evidence, ekonomické evidence a evidence právních vztahů - do jediné datové základny umožní řídícím zaměstnancům získat globální náhled na portfolio administrativních budov.