Středa, 13. listopadu 2019

Vaněk: Stát se dozví vše o svých budovách

05.10.2012
Praha (prvnizpravy.cz) - K efektivnějšímu využití administrativních budov státu má sloužit nový Centrální registr administrativních budov (CRAB). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových již deset let chrání vlastnické zájmy České republiky v právních sporech i při přímé správě nemovitého i movitého majetku státu. Nejnovějším jeho příspěvkem k efektivnějšímu využití administrativních budov státu má být nový Centrální registr administrativních budov (CRAB). Jaké jsou jeho výhody nastínil v rozhovoru generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech movitých Ing. Miloslav Vaněk.
Co je to CRAB a jaké jsou důvody pro jeho vznik?
Je to zcela nový nástroj, který díky jednotné metodice poslouží k přesné evidenci administrativních objektů, včetně souvisejících funkčních celků v majetku státu. Z detailních dat, která bude obsahovat, půjde zjistit například, kolik úředníků je v budovách umístěno, jaké jsou ceny pronájmu a nájmu ve státních budovách, kolik je volných prostor a jaký je jejich například stavebně technický stav. Systém tak umožní maximální využití prostor státních budov, a tedy snížení nákladů na jejich provoz. CRAB  by měl současně zabránit neúčelnému vynakládání státních prostředků na výstavbu nových kancelářských center.  V České republice je aktuálně přes 670 státních institucí spravujících nemovitý majetek státu. Až na výjimky hospodaří s tímto majetkem na základě stejné legislativní úpravy. Přesto neexistují společná pravidla pro jeho evidenci a sledování informací o budovách. Podrobný přehled o administrativních budovách na celostátní ani regionální úrovni tu tedy chybí, a to chce CRAB napravit.
 
Kolik administrativních budov stát vlastní a jaké jsou náklady na jejich provoz?
Z přibližně pět let starého dotazníkového šetření vyplynulo, že státní instituce využívají více než 4800 budov. Dvě třetiny byly ve vlastnictví státu, zbytek patřil nestátním subjektům. V těchto budovách pracovalo kolem 162 tisíc zaměstnanců a to na ploše 2,5 milionu metrů čtverečních. Ročně stát za provoz a údržbu zaplatil více než 4,3 miliardy korun a na nájemném přes 684 miliard. Z těchto informací vyplývá, že neexistuje přesná evidence o administrativních budovách, ani jejich nákladech na provoz.
 
Jaký užitek bude mít z CRABu stát a jednotlivé státní instituce?
Systém dovolí velmi rychlý a jednoduchý přístup k informacím o vlastnictví jednotlivých budov, o jejich přesných rozměrech, a to včetně plánů. Poskytne přehled o nákladech a příjmech spojených s jednotlivými budovami, dále přehled o tom, jaké státní i nestátní subjekty v nich sídlí a nakolik jsou jejich prostory využívané. Jednotlivé parametry půjde sledovat nejen podle konkrétních budov, ale také celkově za jednotlivé státní instituce. CRAB tak umožní dosáhnout optimální obsazenosti těchto objektů a rozmístění zaměstnanců. Dovolí také porovnávat náklady na jednotlivé budovy, náklady na umístění úředníků mezi institucemi a to i podle lokality.
 
To vše povede k minimalizaci neúčelného vynakládání finančních prostředků na pořizování nových budov a prostor.  Možnost vytváření reportů zamezí i různým duplicitním platbám, třeba za služby a opravy, a jinému neúčelnému utrácení státních finančních prostředků. Nový registr by se měl současně stát prostředkem boje proti korupci.  Aktualizace strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 totiž navrhuje u prodeje a pronájmu majetku státu využít právě CRAB.
 
Budou mít z CRABu nějaký užitek i obyčejní občané nebo podnikatelé?
Součástí CRABu je i portál, který je rozdělen na veřejnou a neveřejnou část. Neveřejná je primárně určená státní sféře. Veřejná část portálu bude sloužit k  nabídkám nemovitého majetku k prodeji či možností pronájmů, kterou může využít široká veřejnost. Podnikatelé se zájmem o koupi budov nebo pronájem kanceláří tak opět nemusí prohledávat stránky jednotlivých úřadů, ale najdou vše na jednou webu. To bude výhodné i pro státní instituce, jež mohou nevyužité budovy nebo jen některé části v nich nabídnout tímto způsobem zájemcům mimo státní sféru. Opět tak ušetří náklady, jež by jinak musely vynaložit na různé inzeráty a tak podobně.
 
Jaké jsou dosavadní náklady na vybudování registru a kdo je zaplatí?
Původní odhad na cenu projektu zněl na 269 milionů korun. Skutečná cena byla nicméně nižší – 255 milionů korun s DPH. 85 procent nákladů šlo nicméně ze strukturálních fondů EU, zbylých 15 procent z rozpočtu ÚZSVM. Odhaduje se, že v porovnání se současnou správou státních administrativních budov by mělo dojít k výrazným finančním úsporám v řádu desítek milionů korun ročně.
 
Kdy začne registr plnit svou funkci?
 
Podnětem k vybudování CRABu bylo usnesení vlády z května 2008, v němž vláda schválila projektový záměr na zavedení centralizované evidence nemovitého majetku státu. Práce na vytvoření registru CRAB jsme začali v roce 2010. V říjnu práce na projektu skončí a v listopadu pak bude systém uveden do rutinního provozu.
 
Kritici by mohli namítnout, že většina dat obsažených v registru CRAB již existuje, i když nikoliv v jedné databázi. V čem tedy vidíte jeho přínos?
Projekt CRAB, podobně jako většina projektů eGovernmentu, staví právě na propojení dat a agend v gesci jednotlivých státních institucí. Většina dat již skutečně existuje, jsou ale roztříštěna v různých agendách jednotlivých státních institucí. Právě sjednocení těchto agend - zvláště tedy majetkové evidence, ekonomické evidence a evidence právních vztahů - do jediné datové základny umožní řídícím zaměstnancům získat globální náhled na portfolio administrativních budov, a to na úrovni jednotlivých organizací, resortů, či celé České republiky v členění dle krajů, okresů a dalších územních hledisek.