Úterý, 25. června 2019

PORADNA - Bytová politika: PؘÍSPĚVEK NA INDIVIDUÁLNÍ BYTOVOU VÝSTAVBU

12.08.2004

Jsem příjemcem příspěvku na individuální bytovou výstavbu podle vyhlášky č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků ve vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, který jsem obdržel na výstavbu rodinného domku. Jak bude postupováno, byly-li porušeny podmínky smlouvy o poskytnutí příspěvku na individuální bytovou výstavbu, když zanikly okresní úřady, se kterými se smlouvy o poskytnutí příspěvku uzavíraly?



Po zániku okresních úřadů přešla příslušnost hospodařit s majetkem státu, s nímž hospodařily okresní úřady do dne svého zániku, na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Samotná působnost okresních úřadů vyplývající z vyhlášky č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků ve vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, však na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nepřešla.



V oblasti poskytnutých státních příspěvků na individuální bytovou výstavbu občanům “ stavebníkům podle vyhlášky č. 136/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, měly úkony spojené s výkonem práv a povinností ze smluv (dodatky ke smlouvám apod.), které byly uzavírány mezi okresními úřady a fyzickými osobami “ stavebníky za účelem poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu, soukromoprávní charakter. Soukromoprávní povahu má i sama smlouva o poskytnutí příspěvku.



Vymáhat pohledávky státu, které již v důsledku porušení smluv o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu vznikly (tj. vymáhat vrácení poskytnutého příspěvku), je příslušný Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Povinností Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je také sledovat, zda příjemce státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu plní podmínky sjednané ve smlouvách o poskytnutí příspěvku a v případě, že by došlo ze strany příjemce “ stavebníka k porušení závazku sjednaného ve smlouvě, vymáhat vzniklou pohledávku, tj. vymáhat vrácení státního příspěvku. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však nepostupuje podle vyhlášky č. 136/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť podle platné právní úpravy působnost okresních úřadů, kterou vykonávaly podle této vyhlášky, na něj nepřešla. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových proto nemůže podat návrh Ministerstvu financí na povolení výjimky podle § 33 cit. vyhlášky ani nemůže sám od vymáhání poskytnutého příspěvku upustit podle § 34 odst. 14 cit. vyhlášky.



V souvislosti s výše uvedeným je třeba zdůraznit, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se při hospodaření s pohledávkami vzniklými v souvislosti se státními příspěvky na individuální bytovou výstavbu, poskytovanými na základě vyhlášky č. 136/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, řídí výhradně zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Při vzniku pohledávek, které vznikly porušením smluvních podmínek, je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových povinen pohledávku (vrácení příspěvku a úroky z prodlení) vymáhat, sledovat, zda dlužník plní svůj dluh včas a řádně, aby nedošlo k promlčení nebo zániku pohledávky, a požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené zvláštním právním předpisem nebo sjednané smluvní sankce, pokud dlužník nesplní ve stanovené lhůtě svůj závazek (§ 14 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).



Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových může též sjednávat za podmínek § 31 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, plnění dluhu ve splátkách, popř. odklad placení dluhu nebo, pokud by nastaly důvody uvedené v § 35 cit. zákona, může od vymáhání pohledávky i jednostranně upustit.



Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových může na základě žádosti toho, komu vznikla povinnost vrátit příspěvek na individuální bytovou výstavbu, přistoupit k prominutí dluhu a nepožadovat vrácení poskytnutého příspěvku zcela nebo zčásti, pokud jsou splněny zákonné podmínky stanovené v ustanovení § 34 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 34 odst. 1 cit. zákona se lze s dlužníkem, který je fyzickou osobou, na jeho žádost dohodnout, že se mu dluh zcela nebo zčásti promíjí, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry dlužníka. Dohoda o prominutí dluhu musí mít ve smyslu § 574 Občanského zákoníku písemnou formu. Podle § 34 odst. 2 cit. zákona však nelze prominout dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka anebo má-li dlužník z jakéhokoliv důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu. Výjimku z odstavců 1 a 2 může podle § 34 odst. 3 cit. zákona ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.