Čtvrtek, 28. května 2020

Prodej obří budovy státu padl

08.08.2016
Praha (Lidové noviny) - V pondělí se měl stát rozloučit se svou největší budovou. Barokní skvost – Invalidovnu v pražském Karlíně – měl podle představ Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových získat v aukci roku ten, kdo nabídne nejvíc. Podle informací LN se ale obří památkově chráněný areál po víkendu dražit nebude.
Z důvěryhodných zdrojů mají LN totiž potvrzeno, že žádný ze zájemců, kteří si byli v uplynulých týdnech objekt o zhruba 12 tisíci metrech čtverečních a stejně velkou zahradou prohlédnout, nesložil kauci přes 60 milionů korun. A bez ní se nikdo nemůže ani přihlásit s nabídkou do prodeje. Svou roli při tom, že se do soutěže o nemovitost v lukrativním širším centru hlavního města nikdo nepřihlásil, sehrály zřejmě dva faktory. Jednak nabídková cena. Tu znalecký posudek stanovil na 637 689 000 korun. Zájemci pak měli právě do pondělka úřadu doručit své nabídky. Po veřejném otevření obálek pak mohli ještě přihazovat nad nejvyšší nabídnutou cenu. Nového majitele by ovšem vzhledem ke stavu budovy, která dlouhodobě chátrala a v roce 2002 byla silně zasažena povodní, čekaly další rozsáhlé investice, minimálně v řádu stamilionů. Odhady mluví i o miliardě.
 
Druhým důvodem může být vlna odporu, která se vůči prodeji komplexu, který s oblibou využívali filmaři včetně Miloše Formana při natáčení slavného Amadea či nověji Jiřího Stracha při tvoření Anděla Páně 2, zvedla. Dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi vyzývající ho k zastavení prodeje ceněné památky koncem července odeslali odborníci z předních českých univerzit. „Jsme přesvědčeni, že prodej a následná komerční přestavba Invalidovny by byly neodčinitelnou chybou, která by vážně ohrozila budoucnost jedné z nejcennějších památek svého druhu v Evropě. Nákupní centrum Palladium a další příklady obdobných komerčních přestaveb bohužel až příliš jasně ukazují, jak radikálně a nevratně při nich bývají památky poškozeny,“ napsali teoretici výtvarného umění a architektury z univerzit v Praze, Olomouci a Brně, z Akademie věd a Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
 
Zájem po době mlčení Zároveň se ozval Národní památkový ústav. „Pokud bude zájem, NPÚ je připraven předložit koncepci využití včetně zpřístupnění pro veřejnost a podílet se na její správě,“ uvedla již minulý měsíc generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková. V neposlední řadě pak vznikla karlínská občanská Iniciativa pro Invalidovnu, vedená podnikatelem Nisanem Jazairim. Ten také představil projekt, jak by se dala dvoupodlažní budova s rozsáhlými sklepy a půdními prostory po celém obvodu využít.
 
ÚZSVM se bránil, že se budovu snažil státním institucím udat, aby nemusela do prodeje. Ovšem marně. „Po odstěhování archivu ministerstva obrany, pro který byla budova nevhodná, převedla vláda v červnu loňského roku budovu na ÚZSVM. V tu dobu si mohly o tuto budovu požádat všechny státní instituce poprvé, neučinily tak. ÚZSVM nabídl v listopadu 2015 budovu všem státním institucím podruhé. Opět bez zájmu. Konečně potřetí jsme budovu nabízeli v březnu tohoto roku, abychom měli stoprocentní jistotu. A opět nic,“ popsala v LN šéfka majetkového úřadu Kateřina Arajmu.
 
Ocenila ovšem Jazairiho projekt, protože „alespoň nabízí nějaké řešení, co s Invalidovnou“. „Jejich projekt, byť je prezentován jako nekomerční, na 86 procentech plochy nabízí komerční řešení jako prodej či pronájem bytů, restaurací a kaváren nebo hotel. A jen 14 procent zbývá na nekomerční aktivity. To vše podle projektu vychází výdělečně, což potvrzuje správnost pokusu o vyhlášení transparentního výběrového řízení,“ dodala Arajmu.
Nová dražba nebo památkáři Co nyní bude s barokním skvostem, jehož jméno veřejnost zná především jako jméno stanice metra na lince B?
 
„Pokud by se nikdo nepřihlásil, vyhlásíme nabídku k prodeji znovu. Tentokrát ale budeme moci snížit vyvolávací cenu, kterou stanovil znalecký posudek,“ popsal LN již dříve možný scénář mluvčí Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových Radek Ležatka. Existuje ovšem i možnost, že by přece jen projevil zájem resort kultury. Ministr Daniel Herman avizoval, že už o této možnosti jednal s šéfem státní kasy Andrejem Babišem. Tedy za podmínky, že se nenajde soukromý zájemce, který by památku v dražbě koupil. „V této chvíli pro nás není možné se Invalidovny ujmout, protože ta rekonstrukce a udržitelnost nebudou za malý peníz. To znamená, že případný převod pod resort kultury musí být projednán s ministerstvem financí. A pokud to tak dopadne, že do resortu ministerstva kultury tato mimořádná památka přejde – a já bych to vítal –, tak s tím také musí přijít příslušný finanční obnos,“ řekl Herman v Českém rozhlase.
 
A právě tato varianta teď vypadá jako nejpravděpodobnější, protože Národní památkový ústav včera oznámil, že je ochoten budovu převzít. Ústav podle své ředitelky právě po tlaku veřejnosti přehodnotil své priority a je připraven objekt převzít, zpřístupnit veřejnosti a využít pro své provozní potřeby. Rekordní Palladium Jen pro připomenutí. S více než šestisetmilionovou vyvolávací cenou byl prodej Invalidovny pro ÚZSVM druhý největší za poslední dobu. Vminulém roce vydražil historický objekt hyberniánského kláštera na pražském náměstí Republiky. Barokní stavbu ze 17. století, která v posledních letech sloužila jako kancelářská budova, vydražila právní kancelář Havel, Holásek & Partners pro slovenského miliardáře Milana Fiľa za vyvolávací cenu 790 milionů korun. Šlo tak o největší prodej co do ceny od přelomu milénia. Absolutní rekord ale prodej nezlomil.
           
Už dříve prodával stát nevyužívané budovy i celé areály za stamiliony. Málokdy se ale ceny vyšplhaly přes čtvrt miliardy. Třeba v roce 2008 se ministerstvo vnitra zbavilo nevyužívaného areálu automobilových opraven v pražských Radlicích. Kupec zaplatil 280 milionů. Zřejmě rekordním státním prodejem s ohledem na cenu je budova bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad. Jde o současné nákupní centrum Palladium. Kasárna v polovině 90. let prodalo ministerstvo obrany za 50 milionů německých marek, což v tehdejším kurzu představovalo asi 913 milionů korun. „Obchoďák“ mimochodem před více než rokem měnil majitele a stal se realitním obchodem roku s cenou přesahující 15 miliard.
 
Ubytovna invalidů po vzoru Paříže * Invalidovna byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731–1737 pro ubytování válečných invalidů. * Prostředky poskytla nadace hraběte Petra Strozziho. Sám byl ve válce zraněn a dostalo se mu nákladné péče. Chtěl ji pak dopřát i chudším vrstvám. * Část majetku však po jeho smrti prohospodařila vdova. Přesto ze zbylých prostředků na podnět císaře Karla VI. započala výstavba. Vznikla ale jen devítina projektu, což je vidět i na tom, že průčelí objektu mělo pokračovat. * Půdorysné dispozice vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu, samotný projekt měl na starosti Kilián Ignác Dientzenhofer. * Základní kámen byl položen za účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732 (v té době však byla budova již rok rozestavěna). * Projekt původně počítal s ubytováním pro 4000 invalidů s rodinami. V dobách nejvyšší obsazenosti v Invalidovně žily zhruba 2000 lidí. * V první půli 20. století se invalidé přestěhovali do jiného objektu. Poslední obyvatel ovšem žil v prostorách historické budovy až do 90. let minulého století. * Sídlil tu Vojenský ústřední archiv i Archiv architektury a technického stavitelství NTM. * V roce 2002 ji těžce zasáhly rozsáhlé povodně. Opraveno po nich bylo jen průčelí.