ÚZSVM v Rychnově nad Kněžnou předal Puncovnímu úřadu šperky z odúmrti
ÚZSVM v Rychnově nad Kněžnou předal Puncovnímu úřadu šperky z odúmrti po zemřelé ženě.
Jednalo se o osobní cennosti zemřelé, a to prsten z bílého kovu, přívěsek z bílého kovu a náramek z bílého kovu s látkou. Šperky a pohledávka zemřelé ženy za zdravotní pojišťovnou byly součástí předlužené pozůstalosti, kdy výše aktiv dědictví je nižší než výše pasiv. Vzhledem k tomu, že všichni dědici dědictví odmítli, připadlo předlužené dědictví státu. Důvody pro nařízení likvidace nebyly dány, neboť žena zanechala pouze nepatrný majetek, a nařízení likvidace by tak znamenalo značnou nehospodárnost pozůstalostního řízení. Stát musel do výše hodnoty nabytého dědictví uhradit část vynaložených nákladů na pohřeb.
Odúmrť je v právním řádu České republiky obecně definována v občanském zákoníku takto: dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu. Příslušnost Úřadu hospodařit s takto nabytým majetkem vyplývá ze zákona o majetku státu.
