Virtuální bohatství státu

Termín pro přihlášení do aukce uplynul o půlnoci na dnešek a zájemci museli složit kauci 40 tisíc korun. Zmíněných 0,42 bitcoinu, které majetkový úřad nabízí, pochází z velkého případu, který před dvěma lety řešil Krajský soud v Ostravě. Ten tehdy odsoudil Petra H. k desetiletému vězení za to, že spolu s dvěma komplici koupil na ruskojazyčném hackerském fóru platební údaje ke čtyřem tisícům platebních karet. Za peníze, které pak z účtů vysáli, nakupovali ve velkém elektroniku. Když Petra H. zatkla policie, zabavila mimo jiné právě i zmíněnou část bitcoinu.

Miliony v peněžence
Jak zjistila MF DNES, majetkový úřad, který bitcoiny draží, má takzvanou virtuální peněženku už přes dva roky. Kromě bitcoinů v ní má i další měny, jako litecoin, ethereum nebo méně známou měnu IOTA. V blízké době bude stát dražit dalšího 0,5 bitcoinu a 0,6 bitcoinu.Také ty pocházejí z trestné činnosti. Dohromady tak majetkový úřad prodá virtuální měnu v tržní hodnotě přes dva miliony korun. Dalšího 0,5 bitcoinu má sice ve své virtuální peněžence, ale prodat se jej nechystá. Podobně jako měnu ethereum v hodnotě 1,3 milionu korun. „Jedná se o zajištěný majetek kde úřad pouze vykonává jeho správu a není orgány činnými v trestním řízení pověřen jejich prodejem,“ uvedla mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

Jinými slovy – majetkový úřad měny spravuje ve své virtuální peněžence, prodat je však smí až například po pravomocném rozsudku. Přestože jde o napohled poměrně nízké částky – policie za posledních deset let zabavila majetek v hodnotě přes 60 miliard korun – stav virtuální peněženky majetkového úřadu neodráží kauzy, které ještě neskončily. A v nich policie zadržuje virtuální měny za stovky milionů korun.

„Jde o nižší stovky bitcoinů,“ uvedl policejní mluvčí Ondřej Moravčík. Jde však o neskončené „živé případy“, po pravomocném verdiktu bitcoiny buď propadnou státu (takže poputují do peněženky majetkového úřadu), nebo se vrátí majiteli. V blízké době by se tak v aukci mohlo objevit například přes sto bitcoinů z akce s krycím názvem Carlos. Ty mají hodnotu v přepočtu přes 140 milionů korun. Šlo o velkou razii české a rakouské policie zaměřenou na online obchodování s drogami. Krycí název akce získala po svém hlavním protagonistovi, který si přezdíval „Calos.lopez“.
„Veškerý výnos z trestné činnosti, kromě nezbytných nákladů, uchovával v bitcoin měně,“ přiblížil MF DNES ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Výhodná anonymita
Za posledních deset let česká policie eviduje jen jednotky případů, ve kterých pachatelům zabavila virtuální měny. Měnit se to začalo až před třemi lety. Tehdy podle Frydrycha zločinci zjistili, že se bitcoin dá kvůli své rostoucí ceně použít nejen jako relativně anonymní platidlo, ale také jako způsob investování nelegálně získaných peněz. „Zatímco se celá oblast virtuálních měn pozvolna proměňovala do investičního nástroje, začali i pachatelé zjišťovat, že pokud peníze nepotřebují okamžitě, mohou je nechat uložené ve virtuální měně, a ty se jim budou nadále zhodnocovat,“ dodává Frydrych.

Zatímco v USA je dražba zabavených virtuálních měn již poměrně běžná (úřady tam draží bitcoiny už od roku 2014), pro řadu států jde o novinku. Například Francie uspořádala první dražbu teprve v březnu, přestože zákon to úřadům umožňuje už více než pět let.

Balík 611 bitcoinů přilákal celkem jeden a půl tisíce zájemců, kteří složili kauci. Francie z aukce získala přes osmadvacet milionů eur, tedy asi 730 milionů korun. Podle úředníků připravujících aukci bylo dobře, že si Francie dala na čas. Cena bitcoinu totiž v posledních měsících rostla. To, že jdou „české“ bitcoiny do prodeje právě nyní, pochopitelně není náhoda, byť to majetkový úřad přiznává jen opatrně. „I stav trhu je jedním z faktorů, které úřad vyhodnocuje,“ uvedla mluvčí Tesařová.