Jaký nájem platí policie? Tajné

15.08.2016

Praha (Lidové noviny) - Nejdražší kanceláře ze všech státních zaměstnanců si dopřávají policisté v pražských Nuslích, tedy když se nájemné přepočítá na jednoho zaměstnance. Pražské krajské ředitelství si tam pro svůj odbor služby pro zbraně a bezpečnostní materiál pronajímá administrativní prostory za více než 40 milionů Kč za rok. Na jednoho z 69 pracovníků odboru to tak vychází na 600 tisíc ročně. Takovouto informaci se ale veřejnost napříště nemá dozvědět.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) totiž podle zjištění LN rozhodl, že budovy, které využívá policie a také hasičský záchranný sbor, musí zmizet z Centrálního registru administrativních budov. Právě z něj se daly údaje o nuselských kancelářích vyčíst. Aproč? Z důvodu bezpečnosti. „Na základě novely zákona o majetku státu, po analýze současného stavu a na základě požadavků Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR jsme požádali o vyřazení některých objektů, a to z důvodu zamezení úniku a zneužití bezpečnostních informací. Z uvedených důvodů nebudeme specifikovat konkrétní objekty,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru resortu vnitra.

Problém pro registr

Podle informací LN ovšem ministerstvo žádá o vyjmutí bezmála všech budov, které má ve své správě. Celkem jde o 1086 objektů a ze systému, kde je možné se podívat i na jednotlivé položky, jako kolik se platí za elektřinu, ostrahu nebo úklid, jich má vypadnout tisícovka. „Jde o všechny budovy policie a hasičů, mimo zůstávají jen objekty samotného resortu,“ potvrdil LN důvěryhodný zdroj z ministerstva. ostatní státní instituce, kde mají šetřit. Například když si najímají komerční prostory, ačkoliv má stát blízko vlastní budovu, či platí neobvykle vysoké nájemné.majetkových věcech ve státu zastupování pro ÚřadTento krok je pro centrální registr státních kanceláří velký problém. Vyjmutím policejních a hasičských budov přijde systém, který byl a je kritizován jako předražený a málo rentabilní, o 30 procent údajů. Přitom právě na základě dat získaných z registru upozorňuje jeho správce

Pokračování na straně 3 Jaký nájem platí policie? Tajné

Dokončení ze strany 1

Za komerční nájemné utratí ministerstva a další státní instituce přes 620 milionů korun za rok, správa budov pak vyjde na 3,3 miliardy – v těch už jsou započítané i výdaje na údržbu a provoz státních objektů, v nichž stát celkem logicky nájem neplatí. Ve srovnání s loňskem jde tak o pokles o 80 milionů na nájemném a o 400 milionů korun na údržbě a provozu.Až vypadnou budovy ministerstva vnitra, bude systém, který stát přišel asi na 800 milionů, těžko vykazovat takovéto úspory. A tomohou vypadnout další objekty. Z důvodu bezpečnosti zvažuje i ministerstvo obrany, že by některé budovy z centrálního registru vyjmulo. V tomto případě jde ale jen zhruba o 15 nemovitostí.

Stejně jako ministru Chovancovi to šéfovi obrany Martinu Stropnickému (ANO) umožňuje novela, která vstoupila v platnost v březnu. Kromě nich je pak tato možnost dána ještě šéfům Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a také Generální inspekce bezpečnostních sborů. U obou tajných služeb jde spíše o teoretickou možnost – veškeré utajené byty a objekty do centrálního registru stejně nikdy zapsány nebyly.

K odstranění „svých“ kanceláří ze systému, který ukazuje na nehospodárnosti, se ale mohou dostat i ministři, kterým to zákon jmenovitě neumožňuje. Stačí se domluvit třeba právě s ministrem vnitra a do daného objektu nastěhovat kancelář policie. I když by si totiž vnitro požádalo o vyjmutí jen části domu, kde má kancelář, z registru zmizí celá nemovitost. Není to přitom jediný krok, kterým v poslední době centrální úřady obcházejí snahu o větší transparentnost při nakládání se státním majetkem. Na jaře sněmovna schválila novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu z dílny ministerstva zemědělství vedeného lidoveckým ministrem Marianem Jurečkou. Téměř bez povšimnutí pak prošly změny, které dávají pozemkovému úřadu nebývalou volnost při nakládání s majetkem pod jeho kuratelou.

Novelou, kterou v červnu svým podpisem stvrdil prezident Miloš Zeman, dostal úřad dvě úlevy. První jej nezavazuje, aby se při hospodaření s nemovitostmi ve své správě musel řídit ustanoveními zákona o nakládání s majetkem státu. To znamená, že může pozemky nebo i budovy pronajímat libovolně, a ne za cenu v místě a čase obvyklou. . Ten je pak jako jakási „realitka“ státu nabídne ostatním úřadům, a když je nikdo nechce, tak je prodá.majetkových věcech ve státu zastupování pro ÚřadDruhá úleva je ještě zajímavější – a to i způsobem, jakým ji poslanci schválili. Teprve od března platí pro všechny státní úřady a instituce povinnost, aby převedly nemovitosti, které vyhodnotí jako nepotřebné, na

Novela zákona ovšem Státní pozemkový úřad z této povinnosti vyjmula díky pozměňovacímu návrhu lidoveckého poslance Petra Kudely. Ten přitom při hlasování kolegům oznámil, že se bude hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích s tím, že je „to změna ve prospěch převodu zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách“. Což byla pravda jen v případě jednoho z nich. Oba návrhy ovšem prošly drtivou většinou přítomných poslanců.Stejně jako v případě „vnitráckých“ budov jde o podstatný zásah do původního plánu, jak nakládat s majetkem státu. Státní pozemkový úřad má pod sebou 528 tisíc nemovitostí (převážně pozemků). Což je plných 30 procent z celkem 1,6 milionu nemovitých věcí, které evidují státní úřady.

***

Kde bydlí stát

* Počet administrativních budov

Celkem 3356

státních 2442

komerčně pronajatých 869

částečně státních 45

* Výdaje na provoz a údržbu

Celkem 3,297 miliardy Kč

ve státních

budovách 2,917 miliardy Kč

v komerčních

budovách 309 milionů Kč

v částečně státních 70 milionů Kč

* Výdaje na nájemné

Celkem 621 milionů Kč

ve státních budovách 9,8 milionu Kč

v komerčních

budovách 600,7 milionu Kč

v částečně státních 10,5 milionu Kč

* Plocha administrativních budov

Celkem 4,8 milionů m2

kancelářská plocha 1,8 milionu m2

ostatní 3 miliony m2

Pramen: ÚZSVM