Po policii „ukryli“ své budovy i vojáci
16.08.2016
Praha (Lidové noviny) - Ministerstvo vnitra chce vyjmout z Centrálního registru administrativních budov všechny objekty policie a hasičů. Resort obrany tak u poloviny svých nemovitostí už v tichosti učinil. „Díky registru se daří šetřit desítky milionů, neměli bychom ho oslabovat,“ říká šéfka majetkového úřadu státu Kateřina Arajmu.
Bezpečnost. To je hlavní důvod, proč se ministerstvo vnitra rozhodlo odstranit z Centrálního registru administrativních budov všechny policejní a hasičské objekty. Veřejnost se tak nemá napříště dozvědět, kolik policie či hasičský sbor platí za nájem nebo elektřinu. A systém, který hlídá, jestli se zbytečně neutrácí, bude ochromen. , který systém za skoro 800 milionů korun spravuje. Na základě těchto analýz třeba úřad přemisťuje úředníky. A to, když zjistí, že si státní instituce najímají komerční prostory, ačkoliv blízko stát vlastní svůj objekt.majetkových věcech ve zastupování pro Úřadu ředitelka, generální Arajmu Kateřina„Jde o třetinu budov v registru. Výpovědní hodnota analýz z dat v něm se výrazně sníží,“ říká
Jak již včera napsaly LN, ministerstvo vnitra žádá o odstranění více než tisícovky budov, kde má například policie své služebny. „Nejde o to, aby nikdo neviděl nájem, ale v registru jsou informace třeba o přípojkách plynu, které by mohli útočníci využít,“ popsal LN zdroj z ministerstva obeznámený s postupem ohledně administrativních budov. K vnitru se navíc přidalo i ministerstvo obrany. To dokonce polovinu svých objektů vyjmulo ze systému bez předchozího varování. Oběma resortům to umožňuje od března novela zákona o majetku státu. Kromě nich tuto pravomoc má ještě ministr financí a šéfové BIS, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů.
* LN Ministerstvo vnitra požádalo o vyřazení bezmála všech svých budov ze systému Centrálního registru administrativních budov (CRAB). Jaký vliv to bude mít na funkčnost systému?
Vzhledem k tomu, že se v případě budov ministerstva vnitra jedná fakticky o třetinu všech budov v centrálním registru, tento krok má zcela zásadní význam, a to v negativním slova smyslu. V systému nám ubude třetina záznamů, a tudíž vypovídající hodnota analýz se výrazně sníží. A mohou se kvůli tomu zhoršit i výsledky práce v oblasti hospodaření s administrativními budovami. Připomínám, že i díky využití údajů z tohoto registru došlo k meziročnímu snížení nájmu placeného státními institucemi téměř o 80milionů korun a v případě výdajů na provoz a údržbu k meziročnímu snížení o téměř 400 milionů.
* LN Zvažují i další úřady, které tak mohou učinit, že by k podobnému kroku přistoupily? A bude to podobně významný zásah?
Minulý týden v pátek vyřadilo ministerstvo obrany ze systému jedenáct svých objektů, tedy polovinu svých budov zanesených v CRAB. A to bez toho, aby nám dalo jakoukoliv informaci. Jedná se sice o řádově nižší počet budov než u resortu vnitra, nicméně tento postup rozhodně nepovažujeme za správný. Bohužel to zákon od 1. března umožňuje, ačkoliv jsme na toto riziko předem upozorňovali.
* LN Podle našich informací o tomtéž uvažovala i celní správa. Přijde tedy CRAB o další podstatný díl zápisů?
Ne, v případě celní správy se tak nestane. Včera jsem o tom hovořila s generálním ředitelem celní správy Milanem Poulíčkem a celní správa, stejně jako my, se snaží být maximálně transparentní a otevřená veřejnosti. Například utajením informací o výši nájmu se bezpečnost země nikterak nenavýší.
* LN Bude bez policejních a hasičských budov CRAB vůbec rentabilní? Už dříve zaznívala kritika, že je předražený…
Systém CRAB se nám po několika letech konečně podařilo rozběhnout a vykazuje reálné výsledky. Přemisťováním úředníků z komerčního nájmu do státních budov šetříme značné peníze daňových poplatníků. Stejně tak i poukazováním na „excesy“ v nákladech státních úřadů, ať již na nájem, či provoz. To vše by bylo vyjmutím třetiny budov z CRAB v ohrožení. Současně nám hrozí i postih ze strany Evropské unie, protože se systém platil z evropských peněz a takzvaná udržitelnost projektu vyprší až v příštím roce. Zároveň jsme měli více než milionové náklady se zanesením budov ministerstva vnitra do systému. Šlo o pasportizaci budov, a tyto náklady by tak byly úplně zmařeny. Rovněž veškerá prezentovaná data či prezentované trendy do nynější doby ztratí význam, protože reporty CRAB pracují i s průměry za Českou republiku.
* LN Sama jste uvedla, že za uplynulý rok se podařilo na nájemném i díky CRAB ušetřit asi 80 milionů korun, další úspory jsou v nákladech na energie a jiné služby. Přitom jen provoz CRAB stojí 70 milionů ročně. Nebude po zásazích ministerstva vnitra zralý na zavření?
Je pravda, že platbu za servis, kterou sjednalo bývalé vedení úřadu, nepovažuji zdaleka za adekvátní. Proto jednáme s dodavatelem o snížení plateb. Snad se nám to podaří, byť dodavatel argumentuje dlouhodobě uzavřenou smlouvou. Nicméně zbavovat se takového unikátního systému by byla chyba, i zástupci německé obdoby našeho úřadu nám takový systém na posledním setkání záviděli. Jen je potřeba ho využívat a pracovat s daty, a ne ho naopak oslabovat.
* LNU systému CRAB zjistil v minulosti audit, že byly špatně čerpány dotace, a to minimálně v rozsahu 180 milionů korun, u nichž hrozilo vracení do evropského rozpočtu. Pochybení prověřovala i policie. V jakém je to nyní stadiu?
Žádné peníze se dosud nevracely. Údajné pochybení tvrdí jeden audit z asi devíti kontrol, které pořízení CRAB prověřovaly. Prý došlo k použití špatného druhu zadávacího řízení, ovšem nic takového neshledal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kterému jsme věc včetně zprávy auditního orgánu předali k posouzení. Rovněž nic nezákonného nezjistila ani policie, která pořízení systému již dvakrát prověřovala. Nyní čekáme na zahájení šetření ze strany finančního úřadu a poskytneme mu veškerou součinnost.
***
Kde bydlí stát
* Počet administrativních budov
Celkem 3356
státních 2442
komerčně pronajatých 869
částečně státních 45
* Výdaje na provoz a údržbu
Celkem 3,297 miliardy Kč
ve státních
budovách 2,917 miliardy Kč
v komerčních
budovách 309 milionů Kč
v částečně státních 70 milionů Kč
* Výdaje na nájemné
Celkem 621 milionů Kč
ve státních budovách 9,8 milionu Kč
v komerčních budovách 600,7 milionu Kč
v částečně státních 10,5 milionu Kč
* Plocha administrativních budov
Celkem 4,8 milionů m2 kancelářská plocha 1,8 milionu m2
ostatní 3 miliony m2
Pramen: ÚZSVM