Po úřadech kolují klacky i dlažba z přestupků. Hned se vyhodit nesmí
14.08.2016
Praha (idnes.cz) - Zlodějíčka či vandala, který dlažební kostkou rozbil okno auta, policie nenašla. Ten kus žuly ale zaměstnal několik úředníků a plnil protokoly. Státu totiž propadají z přestupkových řízení nejen cenné věci, ale i naprosté zbytečnosti. Jako třeba větev, kterou soused praštil souseda.
Správní odbor městského úřadu v Mladé Boleslavi nedávno rozhodoval o osudu „1 ks žulové dlažební kostky velikosti 5x5x5 centimetrů“, kterou ve městě někdo rozbil okno zaparkovaného auta. Pachatele policie nenašla, případ proto odložila a kostku, která byla součástí policejního spisu, předala úředníkům. Ti následně během přestupkového řízení rozhodli o jejím takzvaném zabrání ve prospěch státu.
„Podobné věci nejsou až taková rarita, připadla nám už i prázdná pivní láhev, injekční stříkačka, několik sáčků s kešu oříšky nebo třeba klacek, kterým muž udeřil do hlavy souseda, za což v přestupkovém řízení dostal tisíc korun pokutu,“ řekl iDNES.cz mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka. Většinu předmětů, které vyhodnotí jako nepotřebné, úředníci před likvidací obvykle ještě nakrátko uskladní.
„Dohromady máme po celé zemi 53 pracovišť a ve všech je vyhrazené místo, kde je možné tyhle věci skladovat. Žádná lhůta pro skladování není, netrápíme se tím, jednou za čas zkrátka vyprázdníme sklady, když se naplní,“ doplnil. .LežatkaTřeba papír pak putuje do kontejneru na tříděný odpad, železo do sběru druhotných surovin. „Zmíněný klacek kolegové ekologicky zlikvidovali, tři koruny za vrácení pivní lahve obohatily státní rozpočet,“ podotkl
Stejně jako řada dalších věcí z policejních spisů prošla i dlažební kostka mnoha páry rukou, aby ji pak na majetkovém úřadě vyhodili. Magistrát ji však nemohl jednoduše vrátit zpátky na místo, nikdo se o ni totiž nepřihlásil. „Městskému úřadu nebyl vlastník kostky znám, poškozený se s nárokem na náhradu škody - ztrátu dlažební kostky - nepřihlásil. Proto ji magistrát nemohl vrátit majiteli, ani tam, kam patří, neboť nemohl vědět, kde ji pachatel přestupku vzal, takže mu nezbylo nic jiného, než vyslovit ochranné opatření - zabrání věci,“ zdůvodnila mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová. Obce samy o likvidaci rozhodnout nemohou
Metodické pokyny ministerstva správní úřady vedou k tomu, aby vždy rozhodovaly buď o zabrání, nebo propadnutí věci. Pokud by tak neučinily, věci by zůstávaly v „držení“ obcí, ty by však neměly možnost rozhodnout o jejich likvidaci, protože jim nepatří. „Musíme se řídit zákonem, u jakékoli věci použité ke spáchání přestupku musí být vysloveno propadnutí či zabrání, nemůže se jednoduše vrátit zpět,“ řekla v souvislosti s případem dlažební kostky vedoucí mladoboleslavského správního odboru Andrea Kolomazníková.
Jak často úřad řeší podobné případy, komentovat nechtěla s odkazem na fakt, že o případech se lze bavit jen s účastníky řízení. K propadnutí věci úřady mohou přistoupit tehdy, když je pachatel uznán vinným z přestupku. Nemůže však být vyložený nepoměr mezi hodnotou věci a pokutou, kterou za přestupek dostal.
Pokud předmět patří někomu jinému, dostane ho tento člověk zpět. Když není jasné, komu patří, dostane propadlou věc majetkový úřad. „Výjimkou jsou zbraně, drogy a mobilní telefony, které se předávají policii k likvidaci. V žádném případě nemůže správní úřad automaticky rozhodnout o propadnutí věci státu. Naopak, musí chránit vlastnická práva vlastníka věci, pokud je znám,“ doplnila Pěknicová.
Podle ÚZSVM je vhodné mít jeden specializovaný útvar na hospodaření s majetkem, protože mu propadá celá škála i hodnotných věcí. „Nicméně co se týče správního řízení, uvítali bychom, kdyby při převodu takových věcí na stát mohly správní úřady zohledňovat i hledisko hospodárnosti,“ doplnil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka v narážce na přijaté větve či oříšky.