Stát chce úřady na vlastní půdě
18.10.2016
Praha (Lidové noviny) - Přes půl miliardy korun platí ročně stát v Praze majitelům kancelářských budov za prostory, které si najímá pro své zaměstnance. Radikálně snížit tuto sumu by měly takzvané úřednické kampusy. Ty by vyrostly na pozemcích, které v Praze vlastní stát či magistrát. Kolik jich bude třeba postavit a v jakých lokalitách, má být zřejmé v průběhu příštího roku.
Složky státu sídlí v Praze na 464 adresách, na nichž pracuje bezmála 40 tisíc lidí. Ve vlastnictví státu je 328 budov, 132 objektů patří nestátním subjektům a čtyři jsou v podílovém spoluvlastnictví. Stát v Praze užívá necelý 1,3 milionu metrů čtverečních plochy, bezmála 179 tisíc metrů čtverečních si pronajímá. „Za tyto prostory platí stát ročně čistý nájem přes 440 milionů korun, výdaje na provoz a údržbu činí dalších zhruba 168 milionů korun,“ řekla LN Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Ze statistik jejího úřadu vyplývá, že pokud vztáhneme roční výdaje na provoz a údržbu budov, případně nájem na jednoho zaměstnance, pak ve státní budově dospějeme k sumě přes 24 tisíc korun, zatímco v nestátní překročíme 54 tisíc korun. „Pro stát je výhodnější, aby měl své zaměstnance ve svých budovách, nikoliv v nájmu,“ konstatuje Arajmu.
Velké sestěhování
Snížit výdaje lze sestěhováním úředníků, zmenšováním plochy připadající na jednoho úředníka nebo vyjednáváním o snížení nájmu. „Nicméně nikdy nelze těmito opatřeními situaci vyřešit úplně,“ říká náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má nakládání se státním majetkem v kompetenci. „Naprosto nezbytný bude nákup nebo výstavba nových administrativních budov, ideálně na jednom místě,“ dodal. nyní analyzuje pražské pozemky, které jsou ve vlastnictví státu či magistrátu, na nichž by bylo možné postavit administrativní komplex. „Lustrujeme přes 101 tisíc pozemků, analýza by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku,“ upřesňuje Arajmu s tím, že vyhodnoceno již bylo na 70 procent parcel. Na základě probíhající analýzy a dat od jednotlivých složek státu, týkajících se mimo jiné plánovaných investic do nemovitostí a zamýšlených změn v počtech zaměstnanců, připraví její úřad návrh na optimální rozmístění institucí po Praze.ÚZSVM
Do konce příštího roku ho chce předložit vládě. Jeho součástí bude i plán na výstavbu úřednických kampusů, do nichž by se nastěhovali zaměstnanci státu z pronajatých prostor. „Kampusů bude zřejmě více, nemohu ale nyní předjímat, kde a kolik jich vznikne, protože nemáme pohromadě všechna data,“ vysvětluje Arajmu. Z realitního trhu zaznívá spekulace, že jedním z míst, kde by mohli sídlit státní úředníci, jsou pozemky v Letňanech, s nimiž se počítalo pro výstavbu olympijského areálu.
Kulový blesk II
Výstavba kampusů, jak uvádí Kateřina Arajmu, je otázkou deseti až 12 let. Zcela jistě se do nich nebudou přesouvat instituce, jež potřebují být „roztroušené“ po Praze, například úřady práce. Dodejme, že již v minulosti se objevily snahy konsolidovat prostory pro státní zaměstnance, nikdy ale nebyly dotaženy do konce a nikdy se záležitost neřešila komplexně pro všechny složky státu. Bývalý ministr průmyslu Martin Říman chtěl v roce 2008 několik stovek zaměstnanců, včetně těch z CzechInvestu, z Úřadu průmyslového vlastnictví a z Puncovního úřadu, sestěhovat ze 13 budov do jedné novostavby. Římanův následovník Vladimír Tošovský ale v roce 2009 projekt, nazývaný Kulový blesk, zastavil.
Také exministr pro místní rozvoj Jiří Čunek inicioval v roce 2008 vznik kampusu pro úředníky na okraji metropole. Hovořilo se o Chodově či Jihozápadním Městě. I tento plán však skončil na samém počátku. Do přípravy nynějšího návrhu, kde by měly složky státu v Praze optimálně sídlit, zasáhnou příští rok parlamentní volby. Materiál tak dostane na stůl nový kabinet. A je otázkou, zda bude pro ministry dislokace státních zaměstnanců aktuálním tématem. . Věří, že optimálním rozmístěním státních zaměstnanců by se mohlo uspořit až 80 procent z půlmiliardové částky.Arajmu Kateřina ředitelka„Každá vláda by se měla zajímat o to, jaké prostředky a kam stát vynakládá. Mojí snahou je, abychom odstranili obrovskou částku, kterou platíme za nájemné v nestátních budovách. Je to neudržitelný stav,“ uzavírá
***
Drahý nájem
Cena pracovního prostoru jednoho státního zaměstnance (zahrnuje náklady na provoz a údržbu budovy, případně nájem)
státní objekt cca 24 tisíc Kč ročně
nájem cca 54 tisíc Kč ročně
V Praze pracuje bezmála 40 tisíc státních zaměstnanců v 464 budovách:
328 státních
132 obecních či komerčních
4 v podílovém spoluvlastnictví
Stát v Praze užívá 1,262 milionum 2, z toho v nájmu je 178 665 m2
Čistý nájem v Praze vyjde ročně na více než 440 milionů korun. Provoz a údržba těchto pronajatých budov stojí zhruba 168milionů korun ročně.
Průměrná kancelářská plocha na jednoho státního zaměstnance: 2007 – cca 16 m2 2016 – cca 13 m2 zdroj: ÚzsVM