Stát uvažuje o výstavbě úřednických kampusů
26.08.2016
Praha (Hospodářské noviny) - Celkem 3356 administrativních budov v současné době potřebuje stát k tomu, aby měl místo pro všechny své úředníky. Jen vloni si provoz a údržba těchto staveb vyžádaly téměř 3,3 miliardy korun ze státního rozpočtu. Přestože se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) podařilo zmíněné náklady meziročně snížit zhruba o 400 milionů korun, otázkou zůstává, jak do budoucna zabránit výdajům, které si vyžádají rekonstrukce administrativních staveb.
. Současně dodává, že přesná čísla, kolik si opravy státních objektů vyžádají, nedokáže nikdo vyčíslit. Na rozdíl od zemí, jako je například Německo či Rakousko, v Česku chybí správce, který by měl kompletní přehled o stavu všech státních nemovitostí. Ščerba Richard ÚZSVM„Jen v Praze bude do pěti let nutné vynaložit zhruba miliardu korun na rekonstrukci budov, ve kterých sídlí státní úředníci,“ říká náměstek pro ekonomiku a informatiku .Ščerba výstavba zcela nových budov. Ta by prý v mnoha případech vyšla ve výsledku levněji než rekonstrukce starých objektů. Ty jsou navíc především ve velkých městech často památkově chráněné, a přestavba je proto komplikovaná. „V tomto ohledu je mnohdy méně nákladné investovat do výstavby nové budovy než do oprav té staré,“ vysvětluje ŠčerbyŘešením, jak se vyhnout nákladným opravám v řádu až stovek miliard korun, je podle
Během několika následujících let by tak mohly v Česku vznikat nové administrativní stavby. Podle ÚZSVM musí být dostatečné velké, aby se do nich mohlo sestěhovat větší množství úředníků z různých institucí, které dnes sídlí ve větším množství objektů. První takový „úřednický kampus“ by mohl vzniknout v Olomouci. Stát tam sice neplánuje vybudovat zcela nové úřednické sídlo, v plánu však má kompletní přestavbu rozsáhlého areálu Hanácká kasárna. Do něj přestěhuje instituce, jež jsou v současné době rozmístěné po celém městě. Pokud se projekt osvědčí, podobná velká sídla úředníků by mohla vznikat na dalších místech. Starší budovy, z nichž se zaměstnanci následně přestěhují, stát s velkou pravděpodobností odprodá a tím se vyhne investicím do jejich oprav. Navíc na jejich prodeji vydělá. snaží snižovat.ÚZSVMDo nových staveb by stát mohl přemisťovat také instituce, které aktuálně sídlí v pronajatých objektech. Za pronájem vloni zaplatil zhruba 621 milionů korun. Částku se
KDE PRACUJÍ STÁTNÍ ÚŘEDNÍCI
Státní úředníci v současnosti sídlí podle Centrálního registru administrativních budov v 3356 objektech. Z toho 2442 patří státu.
Celkem 621 milionů korun vloni stát zaplatil za pronájem prostor pro své úředníky. To je zhruba o 80 milionů korun méně než v roce 2015.
Necelé 3,3 miliardy korun vloni stát zaplatit za provoz a údržbu administrativních budov.
To je meziročně o téměř 400 milionů korun méně. Část prostor ve svých administrativních budovách stát pronajímá. Příjmy za pronájem vloni dosáhly částky necelých 190 milionů korun.
Meziročně se jednalo o osmiprocentní nárůst.
Na jednoho státního zaměstnance v současné době připadá 13 metrů čtverečních kancelářské plochy. Cílem je toto číslo ještě o jeden čtvereční metr snížit.
Celkem v administrativních budovách využívaných státem pracuje 137 740 zaměstnanců.