Tajná nemocnice nikoho neléčila
28.06.2016
Hředle u Berouna (Lidové noviny) - Na okraji čtyřsethlavé obce na Berounsku leží jedna ze dvou „tajných“ nemocnic v Česku. Přestože byla postavena už v 70. letech, teprve před nedávnem obyvatelé Hředlí přestali spekulovat o nadpozemských jevech či utajované léčebně pro pacienty s prasečí chřipkou. Místní se dozvěděli, že čtyřpatrová budova, odstřižená od centra vísky,měla sloužit jako záložní nemocnice pro případ války či pandemie. Serveru Lidovky.cz se nyní podařilo nahlédnout do útrob vybydlené budovy, o níž nemá téměř žádné informace ani starosta obce.
„O nemocnici kolují nejrůznější fámy a legendy,“ začíná prohlídku v jejím suterénu mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Ondřej Kuropata. Vobci se mluvilo třeba o využití budovy pro uprchlíky v době migrační krize. Nejdivočejší historky mluvily dokonce o UFO. Za zdmi udržované budovy se přitom jen dlouhé roky skladovalo základní nemocniční vybavení – od roušek a ampulek přes léky až po lůžka pro pacienty. Těch byly podle správkyně objektu, která bydlí v levém křídle budovy přes čtyřicet let, stovky až tisíce.
„Neměli jsme to ani kam dávat, budova praskala ve švech, všechno jsme museli evidovat a pravidelně kontrolovat,“ líčí správkyně. , zatímco stoupá po schodišti do prvního patra s prázdnými operačními sály. „Kdo ví, co se tu ale dělo v nějakých 70. letech,“ směje se a vchází do jedné z místností se zelenými kachličkami, petrolejovými lampami a umyvadly s kohoutky pečlivě zabalenými do igelitu. Kuropata„Podle dochovaných záznamů tu nebyl nikdo operován ani se tu nikdo neléčil,“ říká s potutelným úsměvem Ani postarší dáma, která objekt od jeho postavení v roce 1974 kontroluje a uklízí, o ničem takovém neví. Dokazuje to nicméně skromné vybavení nemocnice, jako například operační lampy spuštěné ze stropu či sprchy před vstupem do jednoho ze sálů. Nejeví žádné známky opotřebování. Někde se dokonce pod nánosem prachu a pavučin povalují i originální štítky s popisem předmětů.
Budova, rozdělená do nespočtu sterilních místností, byla podle úředníků kdykoli připravena na krizový plán. „Dovezlo by se sem zařízení a nemocnice by mohla v podstatě hned fungovat,“ vysvětluje Kuropata plány. Ještě donedávna platilo na nemocnici přísné informační embargo, které vyhlásili dřívější správci –ministerstvo zdravotnictví a dnes již neexistující Zdravotnické zabezpečení krizových stavů. Do budovy se kromě šesti lidí, již hlídali budovu, a úředníků desítky let nikdo nepodíval. Právě nedostatek informací zapříčinil bohatou fantazii místních.
Reportérům LN se do nemocnice podařilo dostat až poté, co úřad rozhodl o tom, že budovu s vlastním heliportem a dvouhektarovým pozemkem prodá za necelých 39 milionů. Státní instituce neměly o nevyužívané zařízení zájem. Výběrové řízení na kupce skončí přibližně v polovině srpna.
***
Pro pacienty v době války
* Do roku 2000 byl objekt v majetku ministerstva obrany, původně se s ním počítalo jako se záložní nemocnicí pro potřeby státu v případě řešení válečného stavu. * Po roce 2000 sloužil jako sklad věcných prostředků resortu zdravotnictví. * V roce 2015 došlo k předání objektu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který nyní rozhodl o prodeji. * Zájemci se prý už hlásí, cena 39 milionů korun jim ale přijde poměrně vysoká.