Zůstavitel zemřel bez dědiců. Co bude dál?
25.08.2016
Praha (Lidové noviny) - Není závěť, nejsou potomci ani příbuzní. V takovém případě připadá dědictví státu. Někteří lidé zemřou bez dědiců. Závěť pro případ smrti nepořídili, potomky ani příbuzné nemají anebo žádný z příbuzných z různých důvodů nedědí. V takovém případě připadá dědictví státu, čemuž se dříve říkalo odúmrť, neboť dědictví přecházelo na stát mimo dědické řízení.
Od 10. století si odúmrtní právo nárokoval panovník, případně šlechta, od minulého století český stát. Občanský zákoník však nově od roku 2014 konstruuje odúmrť jako právní fikci, podle níž se na stát hledí jako na zákonného dědice, podobně jako kdyby šlo o sedmou dědickou třídu – dědění bez jiných příbuzných dědiců. Stát však má trochu jiné postavení než obyčejný dědic, například nemůže dědictví odmítnout (blíže viz 8. díl), naopak mu zákon výslovně uděluje právo výhrady soupisu pozůstalosti. Což je praktické opatření zejména v případě, kdyby stát získal jako dědictví pozůstalost předluženou. Dodejme ještě pro úplnost, že stát může být samozřejmě i dědicem ze závěti nebo z jiného pořízení pro případ smrti.
Úřad pro zastupování státu
Hospodaření s pozůstalostí, která v důsledku této právní fikce přejde na stát, přísluší Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž vznikl v roce 2002 a je samostatnou účetní a organizační jednotkou. Má na starosti hospodaření s majetkem státu a jeho ochranu a je oprávněn jednat i před soudy a jinými orgány státní moci, proto jej kontaktuje notář jako soudní komisař v případech, kdy zjistí pozůstalost bez dědice nebo když všichni dědicové dědictví odmítnou. Svou činnost vykonává prostřednictvím územních pracovišť, která se nacházejí v sídlech krajských soudů a v hlavnímměstě Praze.
Připadne-li majetek státu, zajistí (převezme) úřad všechnu pozůstalost a nechá ji ocenit soudním znalcem, čímž zjistí cenu v místě a čase obvyklou. Potom ověřuje, zda jde o majetek potřebný pro stát, a v takovém případě jej převede na příslušnou organizační jednotku. Pokud v pozůstalosti není majetek pro stát potřebný, nabídne jej úřad k prodeji, zpravidla ve veřejném výběrovém řízení se stanovenou minimální kupní cenou. Živá zvířata obvykle nabízí k darování. Někdy je ale pozůstalost předlužena (viz podrobněji díl 10). V takovém případě úřad navrhne likvidaci pozůstalosti a s pomocí soudu se pokusí vypořádat pohledávky jednotlivých věřitelů.