Hledají se vlastníci. Času už moc nezbývá

PLZEŇ Na katastrální mapě okresu Plzeň-město je to uzoučký pozemek táhnoucí se napříč dálnicí u sjezdu na Litice. Jeho rozloha je 198 metrů čtverečných. Podle výpisu z katastru nemovitostí není jednoznačně identifikován vlastník jedné dvaatřicetiny rozlohy. Jde o šest metrů čtverečných. Absolutně většinovým vlastníkem pozemku je Ředitelství silnic a dálnic, kterému patří podíl 61/64. Druhým vlastníkem části pozemku je žena z malé vesničky na Domažlicku, té patří tři metry čtvereční. Podle zápisu v katastru nemovitostí i databáze nedostatečně identifikovaných vlastníků zveřejněných Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) by zbývajících šest metrů čtverečných měl vlastnit muž s bydlištěm naposledy hlášeným v nedaleké vesnici.

 

Pokud se on sám nebo jeho případní dědici nepřihlásí do konce letošního roku a údaje v katastru nebudou aktualizované, jeho podíl na pozemku pod dálnicí propadne státu.

 

„Většina zápisů tohoto druhu pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně, nebo nebyl veden vůbec. Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. prosince 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem, a tento majetek přejde na stát. Po lhůtě bude možné prokázat vlastnictví pouze pravomocným rozhodnutím soudu,“ upozornila mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.

 

V katastru nemovitostí bylo k 1. únoru 2023 na území Plzeňského kraje evidováno 5 868 pozemků a 89 staveb bez správně zapsaného vlastníka i 4 581 nedostatečně identifikovaných osob. V případě pozemků se jedná zejména o ornou půdu, louky a lesní pozemky. Mezi budovami se pak jedná zejména o garáže či zemědělské stavby.

 

Jen v okrese Plzeň-město je podle aktuální databáze problém s identifikací majitelů nebo i spolumajitelů u přibližně sedmi stovek pozemků. Na jižním Plzeňsku jsou jich bezmála dva tisíce. Někdy jde o pozemek o rozloze stovek metrů čtverečných s jedním majitelem, jindy o podíly v řádech metrů. Například ve Výrově u Kralovic je problematický podíl 6/324 v úzkém pruhu pozemku o rozloze 696 metrů čtverečných, který protíná zemědělský areál.

 

V Borovech na jižním Plzeňsku vede malý kus náhonu přes pozemek o výměře 69 metrů čtverečných, který má podle katastru nemovitostí 17 spoluvlastníků. Hned u sedmi z nich je v katastru uvedeno, že adresa jejich pobytu není známá. Každý z nich přitom vlastní 3,8 metru čtverečného pozemku pod náhonem, který užívá Povodí Vltavy.

 

Podobných pozemků, kde jsou nedostatečně identifikovaní vlastníci, mají v katastru Borov desítky. „Je to komplikace. Kde není majitel, tam prakticky nejde nic dělat. Naštěstí v praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal, pokaždé se mi zatím povedlo majitele dohledat,“ popsal starosta Borov Jiří Černý. Z jeho dosavadních zkušeností vyplývá, že menší pozemky s nedostatečně identifikovanými vlastníky bývají často i příkopy nebo různé nájezdy na pole.

 

Pozemky a nemovitosti, které připadnou po Novém roce státu, bude ÚZSVM postupně nejprve nabízet státním institucím, jako jsou Lesy ČR nebo Povodí, ale také obcím nebo krajům, pokud to umožňuje zákon a metodický materiál ministerstva financí. O co stát, obce nebo kraje neprojeví zájem, bude pak ÚZSVM prodávat prostřednictvím elektronických dražeb. Dohledat nejasné vlastníky není snadné, řada z nich už nemusí být naživu. Navíc poslední známé adresy některých vlastníků byly před lety například i v Izraeli, v Kalifornii v USA, v italském Římě nebo ve Wilsonu v Kanadě.

 

Michaela Tesařová z ÚZSVM říká, že někdy pátrání po vlastnících nemovitostí v ČR připomíná detektivku, jejíž děj se odehrává na druhé straně zeměkoule. „Vyřešili jsme případ nedostatečně identifikované osoby zapsané v katastru nemovitostí. Jednalo se o pana Václava původem z okresu Plzeň-sever. V rámci řízení o prohlášení za mrtvého vyšlo najevo, že se původně odstěhoval do Argentiny, kde několik let žil. Dále jeho stopy vedou do USA, konkrétně do New Yorku, kde pracoval u jistého Angela Rivase, vlastníka špeditérské firmy. Angelo Rivas neuměl psát, a tak za něj pan Václav podepisoval veškeré dokumenty a po jeho smrti převzal firmu i s jeho jménem. Z Václava se rázem stal Angelo Rivas. V rámci soudního řízení bylo prokázáno, že v případě pana Václava a Angela Rivase se jedná o totožnou osobu. Jelikož byl dohledán úmrtní list Angela Rivase, bylo možné i přesně zapsat datum úmrtí pana Václava. Majetek po zemřelém nakonec nabyli jeho dědicové z Plzeňska,“ popsala mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová.

 

Nedostatečně identifikovaní vlastníci v kraji pozemky 5868 stavby 89 nedostat. identifik. osoby 4581 (data k 1. únoru 2023). Od roku 2014 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových řešil v kraji přes 9 700 případů nedostatečně identifikovaných vlastníků. Nejčastěji pátrání končilo zjištěním, že původní vlastník nežije, a byl proto podán podnět k zahájení dědického řízení.

Databáze nedostatečně identifikovaných vlastníků: www.uzsvm.cz/nedostatecne-urciteidentifikovani-vlastnici-up-plzen

Elektronické aukce nepotřebného majetku: www.nabidkamajetku.cz.