Nová tvář věznice

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Tak daleko se plán na proměnu památkově chráněného autentického prostoru ještě nedostal. Teď může veřejnost vůbec poprvé vidět, jak by měla bývalá věznice v centru Uherského Hradiště vypadat po dlouhodobě chystané rekonstrukci.
Autorem vítězného návrhu je oceňované pražské studio ov architekti, které získalo Českou cenu za architekturu za návrh sídla firmy Lasvit. Vybrala ho odborná porota za necelé tři týdny od ukončení soutěže.
„Zvítězili díky celkovému architektonickému řešení, použitým materiálům i detailu veřejného prostoru, který podtrhuje význam tohoto místa s důrazem na vytvoření moderní demokratické instituce s historickou pamětí,“ uvedli porotci ve svém odůvodnění.
V areálu, který vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), bude sídlit okresní soud, státní zastupitelství, mediační a probační služba a v části věznice vznikne v tuzemsku unikátní Muzeum totality. Rekonstrukce vyjde zhruba na 400 milionů korun a hotová by měla být na jaře 2028.

Jedna budova, čtyři instituce
Vítězný návrh počítá s přízemní prosklenou přístavbou a dvěma novými dostavbami, které mají sloužit jako spisovny. Areál propojuje s okolním prostorem a vzniká v něm pět dvorů, každý s jiným účelem.
„Rekonstrukce a proměna bývalé věznice je unikátní zadání, které bude vyžadovat několik let důsledné práce. Navrhli jsme proměnu na nový městský palác s několika veřejnými dvory různého charakteru, které nabízí bohatý svět vnitřních a vnějších prostor,“ shrnul jeden z architektů studia Ondřej Králík.
„Zadáním bylo umístit do jedné budovy s naprosto rozdílnou původní funkcí čtyři různé instituce. Přemýšleli jsme, jak celý areál otevřít, aby netratil svůj původní charakter uzavřeného areálu věznice. Důležité bylo i téma pietního dvora, který se nachází na místě bývalého popraviště,“ doplnil Králík.
Soutěž vzbudila velký zájem. Přihlásilo se devět zájemců, mezi nimi byly ateliéry z Brna, Prahy, Bratislavy i domácího Uherského Hradiště. Všichni navrhovali propojení dnes uzavřeného nepřístupného areálu s okolím, nová prostranství za zdí s posezením, vodní prvky, zeleň nebo pietní místo s památníkem.
V materiálech se rovněž objevily nové a nenápadné či naopak výrazné vstupní prosklené prostory, přístavby v podobě atrií, vydlážděné nádvoří, vestavby, podzemní prostory nebo otevřená patra vězeňských cel v části Muzea totality, která jsou dnes oddělená stropem.
Na základě zadání museli architekti vytvořit oddělené prostory pro soudce, státní zástupce i mediační a probační službu a rozmístit je tak, aby se do budov vešlo všechno, co instituce potřebují. Tedy kanceláře, místnosti pro archivaci materiálů, jednací síně, sklady či přístup pro policejní eskortu.

Střed Hradiště čeká změna
Jisté je, že střední část s vězeňskou kaplí, celami a samotkami bude patřit muzeu. Ve třech patrech vznikne zázemí pro zaměstnance a návštěvníky, prostory pro stálé i aktuální výstavy, depozitář či pracovny.
„Tento památník by měl být připomenutím nejen jednoho z nejtemnějších období naší národní historie, ale také živým paměťovým pracovištěm s odbornou knihovnou, badatelnou a výstavními a edukačními programy zaměřenými na školní mládež,“ uvedl ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček, který byl jedním z porotců soutěže.
Všechny soutěžní návrhy budou od 9. prosince vystaveny v uherskohradišťské Redutě. Proměna areálu bude totiž významná hlavně pro obyvatele města, protože v současné době tato část centra k setkávání nebo relaxaci neslouží.
„Dojde k vypořádání se s chátrajícím objektem a vytvoření nového veřejného prostoru. Vybraný koncept, který ovlivní podobu města na desetiletí dopředu, velmi dobře nakládá s potřebami pro život v moderním městě. Vítězný návrh byl hodně propracovaný i co se týče dopadů na okolní veřejné prostory,“ ocenil uherskohradišťský starosta Stanislav Blaha.
Podle harmonogramu by se měl v areálu uskutečnit ještě archeologický průzkum, pak budou následovat dokumentace pro územní rozhodnutí, stavební povolení a provedení stavby, soutěž na zhotovitele a nakonec samotná stavba.

„Navrhli jsme proměnu na nový městský palác s několika veřejnými dvory.“ Ondřej Králík, architekt