Přes 150 tisíc nemovitostí může propadnout státu. Většina majitelů o jejich vlastnictví neví
iHNed.cz Za druhé světové války sloužil Pavel Bureš jako mechanik u kanadského letectva. V roce 1942 zemřel při havárii jednoho z letounů. Jméno československého emigranta následně upadlo v zapomnění, o 80 let později však zaměstnalo české úředníky. Ti zjistili, že Bureš byl v rodném Rohatci spolumajitelem zemědělského pozemku. V katastru nemovitostí však jeho jméno chybělo. Češi proto kontaktovali kanadské úřady a nyní půjde nemovitost do dědického řízení.
Podobných nesrovnalostí jsou v úředních záznamech statisíce. Řada lidí tak netuší, že vlastní pole, pozemky nebo například garáže. Pokud se o ně nepřihlásí do konce roku, propadnou tyto nemovitosti státu. Co mohou případní vlastníci dělat, aby tomu předešli?
Dohledávání údajů a lidí má na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Na jeho stránkách si lidé mohou v seznamu nemovitostí najít, zda nějaký majetek nepatřil v minulosti některému z jejich příbuzných. Následně můžou kontaktovat úřad pro více informací nebo rovnou požádat o zápis do katastru, případně o dědické řízení.
Na začátku února bylo v katastru takřka 350 tisíc chyb u více než 150 tisíc nemovitostí. Nejvíce z nich je v Jihomoravském kraji, nejméně pak v Karlovarském kraji. Většina z problémových realit, celkem 147 tisíc, připadá na pozemky. Nejčastěji nejsou uvedeni majitelé orné půdy, luk nebo lesních pozemků. Správně zapsaného vlastníka nemá ani 3,5 tisíce staveb, jakými jsou například garáže.
ÚZSVM od roku 2014, kdy začal platit nový občanský zákoník, vyřešil chyby u více než 50 tisíc nemovitostí. „Zaměřujeme se ve velké míře na nemovitosti, které komplikují městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury,“ říká generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu. Dodává, že jde o náročnou činnost, která zabere značné množství času. Úředníci prohledávají informace z archivů, pozemkových knih, obecních úřadů nebo matrik. Někdy se obracejí i na zastupitelské úřady v zahraničí.
Občas musí dokonce až hluboko do historie. Jeden z vyřešených případů se týkal člověka, který zemřel v roce 1863 bez dědiců. Soud u něj provedl dědické řízení podle občanského zákoníku z roku 1811 a majetek přiřkl státu. I kvůli těmto případům nelze počítat s tím, že by úřad do prosince stihl prošetřit a dohledat majitele všech nyní problematických realit.
Že chybějící vlastníci komplikují život obcím a městům, potvrzuje i výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „Problém je to hlavně u liniových staveb. Například cyklostezky, silnice a podobné. Věříme, že od roku 2024, kdy nemovitosti s nejasným vlastníkem propadnou státu, se situace zlepší. Měly by se odblokovat i projekty, které kvůli nesrovnalostem stály několik let,“ konstatuje Vladyková.
ÚZSVM jako příklad uvedl mimo jiné pozemek pod komunikací v obci Měchenice. Ten vlastnil člověk narozený v roce 1879. Až po jeho prohlášení za mrtvého mohla samospráva vybudovat kanalizaci pro 31 nemovitostí.
Za nejasnosti v katastru může nejčastěji chabá evidence v době komunismu. V 50. letech stát dokonce na čas zrušil povinnost vést záznamy o majitelích nemovitostí. A ani po jejím obnovení nebyl moc pečlivý. Úředníci například nezakreslovali hranice soukromých pozemků užívaných zemědělskými družstvy. Za část případů, u nichž je vlastník nejasný, může také zánik některých státních podniků či nedůslednosti při jejich privatizaci.
Opravit chyby a nejasnosti je nyní možné jen na žádost majitelů nemovitostí, kteří své vlastnictví umí doložit. Většina lidí ale ani netuší, že by pozemek či garáž mohly být jejich. Pouze v pěti procentech objasněných případů se vlastník přihlásil sám, zbytek vyřešil úřad. Ve více než 60 procentech případů končí šetření zahájením dědického řízení.
„S blížícím se koncem desetileté lhůty, kdy mají vlastníci nemovitostí povinnost uvést zápisy v katastru nemovitostí do pořádku, jsme zaznamenali zvýšený zájem občanů o tuto agendu. Nicméně stále platí, že iniciátorem drtivé většiny případů dohledávání vlastníka nemovitosti je ÚZSVM,“ konstatuje mluvčí instituce Michaela Tesařová.
Úřad chce dál lidi pobízet, aby se o své případné vlastnictví zajímali. Hodlá tak dělat nejen skrze vlastní webové stránky, kde je aktuálně dostupný i seznam nemovitostí s nejasnými majiteli. Využít plánuje i sociální sítě a tradiční média.
Pokud se majitelé o své nemovitosti nepřihlásí během následujících deseti měsíců, hrozí jim, že o ně přijdou. Od začátku příštího roku už se budou moci vlastnictví domáhat pouze soudně. Pozemky a stavby mezitím propadnou státu, který dál rozhodne, jak s nimi naloží. Úřad je chce nejprve nabídnout dalším státním institucím, například Lesům ČR, případně obcím a krajům. Pokud o ně nebudou mít zájem, vydraží je v elektronické aukci.
Ministerstvo financí zároveň plánuje inventuru státního majetku. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) si od toho slibuje snížení výdajů státu. Nepotřebné nemovitosti chce nabídnout obcím. Mohlo by jít například o pozemky ve sportovních areálech, pod veřejnými pohřebišti nebo takzvané brownfieldy. „Jejich převod do vlastnictví obcí umožní samosprávám lépe spravovat svoje území a zároveň prosazovat veřejně prospěšné zájmy,“ tvrdí předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.